Z ciziny přijel bádat do Brna. Podobně program SoMoPro přilákal už přes 50 vědců

Šlechtění nových zemědělských odrůd může trvat i dvě desítky let. Biolog Karel Říha se tento proces snaží urychlit v brněnském výzkumném centru CEITEC. Když bude mít úspěch, může ovlivnit, co se bude po celém světě pěstovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici | Foto: Filip Jandourek

„Používáme támhlety rostlinky,“ ukazuje Karel Říha ve skleníku v brněnských Bohunicích a vysvětluje, že se jedná o huseníček. „Sice je to plevel, ale můžeme ho pěstovat obrovské množství,“ dodává vědec.

Tyto rostlinky vědcům pomáhají mimo jiné studovat meiózu. Princip buněčného dělení vědec názorně vysvětluje s dvěma balíčky karet v ruce.

Přehrát

00:00 / 00:00

O programu SoMoPro a vědci, jenž díky němu přijel bádat do Brna, natáčela redaktorka M. Pelcová

„Zdědíme genetickou informaci od otce a od matky a tohle se vlastně smíchá v té zygotě, v té prvotní buňce, ze které my všichni pocházíme. A ty buňky se potom dělí. A celé naše tělo je tvořeno buňkami, a to je tenhle balíček karet,“ říká Karel Říha.

Míchá při tom červené a modré karty – jedna barva představuje informace od otce, druhá od matky.

„A teď ten trik je, že vlastně když tvoříme pohlavní buňky, tak splyne vajíčko od matky a spermie od otce a vy zase spojíte genetickou informaci dohromady. Ale před tím, než ji spojíte, tak nemůžete vzít celý balíček karet, který byl před tím spojený, a spojit ho znovu, protože byste zdvojnásobili množství genetické informace. Vy ten balíček karet vlastně musíte rozpůlit, aby vznikl zase jedinec, který má stejné množství chromozomů,“ podotýká vědec.

Říha a jeho tým zkoumají, jaké geny mají na redukci genetické informace vliv a jak celý proces ovlivnit.

„Snažíme se poskládat jednotlivé střípky dohromady a poskládat tu mozaiku – jak vlastně ty věci fungují. Potom nám to umožní ten proces modifikovat, jak chceme,“ říká.

Jeho poznatky se mohou uplatnit například ve šlechtitelství zemědělských plodin. Nové postupy šlechtění jsou zajímavé pro mnohé firmy. „To je opravdu obrovský trh a obrovský zájem,“ konstatuje Říha.

Zkušenost, znalosti, kontakty

Karla Říhu po patnácti letech v zahraničí do Brna přilákal grantový program s názvem SoMoPro, který už šest let investuje krajské i evropské peníze do jihomoravské vědy.

V CEITECu, pod kterým Říha svůj výzkum provádí, si takový příchod, jemuž program SoMoPro napomohl, chválí.

„Rozhodně to není jenom o tom, že k nám přijde jeden vědec, ale on s sebou přivede spoustu dalších znalostí, kontaktů určitě i další projekty,“ říká mluvčí CEITECu Jana Šilarová.

Podobně jako Říhu přivedl zmíněný grant do Brna už 53 vědců. A v následujících letech k nim díky dalším financím ještě dvě desítky přibudou.

Martina Pelcová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme