Palachovu památku uctili v Praze hlavně mladí. Průvodem i minutou ticha

Lidé po celé České republice si včera připomněli památku Jana Palacha. Student filozofické fakulty se upálil 16. ledna 1969, tedy před 45 lety, na protest proti nesvobodě a politickému vývoji po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt při příležitosti 45. výročí smrti Jana Palacha a pochod na Václavské náměstí | Foto: Filip Jandourek

Především mladí lidé přišli uctít památku Jana Palacha k hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Já toho člověka obdivuji, protože udělal něco, na co hodně lidí nemělo odvahu,“ vysvětlil jeden z přítomných mladíků.

„Je to připomínka toho, že se máme bránit zlu ve společnosti a v jakékoliv době. To, že žijeme v demokracii, to je jenom určitá eliminace rizika, že by k něčemu takovému došlo. A proto bychom si to měli připomínat i dnes,“ dodala dívka.

Po několika projevech následovala minuta ticha. Shromáždění se pak průvodem vydali přes Národní třídu až na Václavské náměstí. V čele šel spisovatel, historik a bývalý disident Petr Placák. Palachův odkaz je podle jeho názoru pro mladé stále platný:

Přehrát

00:00 / 00:00

Pietní akt sledovala také reportérka Eva Rajlichová

„Mladým lidem bych skrz Palacha – nevím, jestli by se mnou souhlasil, ale možná, že jo – vzkázal, že by měli být více idealističtí, méně pragmatičtí na jednu stranu a na druhou stranu méně ideologicky předpojatí. A aby měli třeba i víc humoru.“

Na Václavském náměstí řada lidí zcela spontánně zapalovala svíčky jak u sochy svatého Václava, tak u dnešního Palachova pomníku před historickou budovou Národního muzea. Tam se 16. ledna 1969 mladík polil hořlavinou a zapálil.

OBRAZEM: Češi si připomínají Palachův čin, Prahou prošel vzpomínkový průvod

Číst článek

Palachův týden

Právě tímto momentem začíná filmová série Agnieszky Hollandové, která má aktuálně nejvíc nominací na Ceny české filmové kritiky. Projekce dokumentu o významné polské režisérce nazvaná Návrat Agnieszky H. v Lucerně byla další z palachovských vzpomínkových akcí.

„Viděli jsme v médiích, že to rezonovalo, že o nás psali. Myslím, že je to dobře, že je takový zájem,“ dodala Veronika Brázdilová z pořádající Knihovny Václava Havla.

Na následnou diskuzi do Mramorového sálu přišli třeba Alexandr Vondra nebo Dana Němcová.

Demonstrace na Václavském náměstí v Praze u příležitosti 20. výročí upálení Jana Palacha .Příslušníci milice odvádějí jednoho ze zadržených demonstrantů | Foto: ČTK, Zuzana Humpálová | Zdroj: ČTK

V lednu 1989 si lidé chtěli připomenout Palachovu památku na Václavském náměstí, tvrdě proti nim ale tehdy zasáhly bezpečnostní složky i lidové milice. Podle dalšího účastníka debaty, historika Jiřího Suka, to mělo na veřejnost přesně opačný účinek.

„Bylo to kvůli tomu, že nezávislé iniciativy byly naprosto odhodlané uskutečnit ten pietní akt. Nebyla rušená Svobodná Evropa od prosince roku 1988, takže se ta informace šířila mnohem snáz. Šlo také o to, že ta moc zasáhla velmi brutálně proti lidem, kteří tam chtěli položit kytičku k soše svatého Václava na památku Jana Palacha,“ upozornil.

„Ten policejní zásah, jak byl brutální, jak se chtěl režim vypořádat s chartisty a s dalšími představiteli nezávislých iniciativ, tak strhnul i ostatní lidi, kteří tam třeba jenom přihlíželi nebo šli kolem, a vlastně bil i je. Hodně lidí, kteří doposavad na režim neměli nějaký extra vyhrocený názor, se přidávalo k opozici. Minimálně tím, že s ní začali sympatizovat a že jim začal být režim protivný,“ dodal. Události Palachova týdne tak vlastně předznamenaly 17. listopad 1989.

Jan Palach | Foto: Michal Jindra

Eva Rajlichová, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme