Vytrhaná dlažba, hořící pneumatiky, zápach. V Kyjevě to vypadá jako v pekle
Ukrajinský konflikt nabírá na obrátkách. Vzhůru nohama už je celý západ a střed této rozlehlé východoevropské země. První linii konfrontace tvoří prstenec barikád v okolí Úřadu vlády v Kyjevě. Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu to tam vypadá jako v pekle.
Ministryně spravedlnosti Olena Lukašová teď navíc hrozí vyhlášením výjimečného stavu. Požaduje, aby demonstranti opustili její úřad, který obsadili v neděli.
„Pokud demonstranti ministerstvo neprodleně neopustí, budu nucena se obrátit na kolegy z Národní rady pro bezpečnost a obranu se žádostí posoudit možnost vyhlášení výjimečného stavu v zemi,“ varovala.
V budově se protivládní aktivisté zabarikádovali nábytkem a pytli se sněhem. Ministerstvo používají jako útočiště pro demonstranty z promrzlých kyjevských ulic.
Jeden z opozičních lídrů Vitalij Kličko protestující vyzval, aby se z ministerstva stáhli a podobným provokacím se vyhýbali. Demonstranti se ale úřady opustit nechystají. Neuznávají vládu premiéra Mykoly Azarova, a tedy ani státní instituce. A jsou přesvědčeni, že mají na jejich obsazení právo.
Dění v ulicích Kyjeva sleduje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
Opozice nemá situaci zcela pod kontrolou. Názory jednotlivých frakcí se navíc různí. Nejradikálnější jsou pak protivládní skupiny, které jednají na vlastní pěst.
Podle informací ukrajinských médií mluvil ministr zahraničí Leonid Kožara o situaci v zemi se svými protějšky na Západě. Údajně je upozornil na možnost zavedení výjimečného stavu.
„Vláda a prezident Viktor Janukovyč už zřejmě neví kudy kam. Pro ně také není žádná ústupová cesta. Oni dobře vědí, že kdyby se vzdali moci tak, jak opozice požaduje, tak budou muset rychle z Ukrajiny utíkat. Otázka je kam. Viktor Janukovyč v podobě utečence není ruskému prezidentovi Putinovi k ničemu,“ uvažuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Krajní řešení v podobě vyhlášení výjimečného stavu proto podle něj není vyloučené. V takovém případě by ale záleželo i na reakci armády. Řada důstojníků je s prezidentem a vládou nespokojená. Armáda totiž dostala méně peněz a čeká ji snižování stavů.
Kouř znemožňuje střelbu
Od budovy vlády už několik dní teče proud vody. Poté, co demonstranti ovládli Evropské náměstí, včetně Leninova muzea, začali s vodou konečně něco dělat, protože při teplotách kolem mínus 10 až 15 stupňů v noci voda dole zamrzá.
Situaci v Kyjevě mapoval přímo na barikádách tamní zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín
„Schválně ji sem pouštějí, může zatopit celé náměstí a pak tu bude jedno velké kluziště - na tom bychom se těžko ubránili,“ vysvětluje Viktor. Koordinuje stavbu malého vodního díla - strouhy, která odvede „nepřátelskou“ vodu do kanálu.
Z dálky se od budovy vlády ozývá skandování davu. V části Hruševského ulice už není žádná dlažba - demonstranti vytrhali kostky, kterými pak útočili na příslušníky speciálních sil OMON.
Před vchodem na stadion Dynama Kyjev je linie fronty, několik stupňů barikád za sebou. Mezi nimi hoří ohně, lidé sedí kolem na pneumatikách a vzduchem se nese zápach spáleniny.
Země tu klouže – jde o směs sazí a ledu. Součástí barikády je i ohořelý autobus, na střeše jsou navršeny pneumatiky do výšky asi dvou až tří metrů.
Demonstranti v Kyjevě obsadili resort spravedlnosti, kontrolují už tři vládní budovy
Číst článek
Pobyt v takové karcinogenní atmosféře není právě zdravý. Na hromadě hoří pneumatiky, jako by demonstranti chtěli z budovy vlády vykouřit všechny její příslušníky, včetně premiéra Mykoly Azarova.
„Jak vidíte, je tu hodně kouře, což policii znemožňuje střelbu. Z pneumatik je mnohem více dýmu než ze dřeva, proto je pálíme. Že je to škodlivé? Mnohem nebezpečnější než pálit pneumatiky je žít v této zemi,“ argumentuje jeden z topičů.
