Na Šumavě nosí jeleni obojky a rysi často pózují před objektivy fotoaparátů. Nejde o žádnou zvláštní zvířecí módní přehlídku, ale o pravidelný monitoring zvěře. Díky němu odborníci získají přesné informace o jejím životě.

1:00 30. ledna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Fotopasti mají čidla na pohyb, takže v okamžiku, kdy se živočich dostane do zorného pole, spustí pohybem spoušť.“

Do hledáčku fotopastí se dostanou především rysi, říká Adam Jirsa ze správy šumavského parku, která monitoring zvěře provádí celoročně.

Sledují se ale i jiná zvířata. Například jeleni. Někteří z nich nosí speciální obojky. Díky nim se zjistilo i to, že vysoká chodí před státní hranici, kde dříve stály dráty.

Monitoring zvěře hodně usnadní také pozorovací obůrky.

„Zvěř tam lze spočítat přesně, téměř na 100 procent. Vyžaduje to určitý čas a trpělivost, aby se zvěř vystřídala v obůrce u krmných zařízení.“

Důležitým vodítkem při sčítání zvěře jsou pro pracovníky správy šumavského parku kupodivu i námluvy. To se týká hlavně tetřevů, tetřívků anebo jeřábků.

Stopy pro změnu prozradí přítomnost zvířat, která by nikdo z nás na Šumavě asi nečekal.

„Pomocí fotopastí jsme zaznamenali pohyb psíka mývalovitého na Borovoladsku a norek severoamerický byl dvakrát uloven na Prášilsku. Sika japonský sem migruje z Plzeňska,“ vypráví Adam Jirsa.

„Dalším významným živočichem je los evropský. Objevuje se na Šumavě jen sporadicky. Těžiště jeho výskytu je na pravém břehu Lipna.“

Údaje o výskytu i způsobu života zvířat v národní parku se pečlivě zaznamenávají. Mají význam nejenom pro vědce.

Podle nich se regulují také počty zvěře na Šumavě.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít