Zaměstnanci jsou pro podniky v Česku drazí, odvody patří k nejvyšším na světě

Odvody na pojistné, které za zaměstnance platí jeho zaměstnavatel, jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Proto podniky nijak neláká brát lidi do pevného pracovního poměru. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustrační foto) | Foto: Ladislav Bába

Studie sledovala náklady na pojistné na sociální zabezpečení a čistou mzdu zaměstnanců v 36 státech světa. A zjistila, že na rozdíl od většiny zemí musejí zaměstnavatelé u nás odvádět státu významně vyšší pojistné, než kolik si na své zabezpečení přispívá sám zaměstnanec.

„V České republice zaměstnanec platí 11 procent, ale zaměstnavatel k tomu ještě musí přidat 34 procent navíc ze své vlastní kapsy. Ve srovnání s jinými zeměmi tak Česká republika pro zaměstnavatele vychází velmi draho, protože těchto 34 procent vydávají ještě nad hrubou mzdu zaměstnance, jsou to tedy dodatečné náklady, které nejsou hned na první pohled vidět a zhoršují postavení České republiky,“ říká Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení společnosti Deloitte.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do studie společnosti Deloitte nahlédla redaktorka Jitka Hanžlová

Když chce například dát podnik zaměstnanci 100 korun hrubého, stojí to zaměstnavatele 134 koruny, protože povinné sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem je 34 procent. Ovšem zaměstnanec dostane do ruky jen 69 korun, protože ze superhrubé mzdy zaplatí daň z příjmu 15 procent, tedy 20 korun.

Také sám zaměstnanec zaplatí další sociální a zdravotní pojištění. Z hrubé mzdy 100 korun odvede 11 korun, takže mu nakonec zbude jen asi 51 procent toho, kolik zaplatil zaměstnavatel. Jinak řečeno, téměř polovina připadne státu. Jde samozřejmě o zjednodušený výpočet, který nebere v úvahu slevu na dani z příjmu na poplatníka ani případné úlevy na děti.

U podnikatelů nebo živnostníků je základem pro odvod pojistného pouze polovina čistého zisku. To je podle Lucie Rytířové vlastně nebezpečné i pro ně samotné.

„Bohužel dávky, které podnikatelé následně ze systému dostávají, jsou také výrazně nižší. Většina z nich si to ale vůbec neuvědomuje a oceňuje pouze možnost platit méně. A to je i důvod, proč zaměstnavatelé raději nabídnou člověku spolupráci jako OSVČ, u které už zaměstnavatele nestojí navíc ani korunu,“ připomíná Rytířová.

Další možností je, že se podniky snaží udržet nižší mzdy, aby se vešly do nákladů.

Český důchodový systém je málo příznivý samostatnému zajištění

Co se týká srovnání s jinými zeměmi, záleží podle ní na tom, jaký systém si daný stát nastaví.

„Srovnejme to třeba s Velkou Británií, kde povinné odvody jsou relativně nízké a zaměstnanci pak mají možnost se účastnit na nejrůznějších systémech zaměstnaneckých penzijních fondů a dospořovat si na dávky v jiném systému, než je zrovna ten státní,“ nabízí jeden z příkladů Lucie Rytířová.

Podle ní je podobná situace třeba ve Švýcarsku, a prý se tak setkává s investory, pro které je právě proto investice ve Švýcarsku zajímavější než v České republice. Na druhou stranu je ale důchodový a sociální systém u nás výrazně solidární.

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme