Ukrajina je připravena bránit se ruské vojenské agresi. Žádá o mezinárodní pomoc
Ukrajinská armáda aktivuje všechny zálohy. Premiér Jaceňuk dnes obvinil Rusko z vyhlášení války. Z Krymu mezitím přicházejí zprávy, že promoskevsky orientovaná vláda autonomní republiky už kontroluje většinu vojenských struktur na poloostrově.
K povolání záložníků do aktivní služby se ukrajinská Rada obrany rozhodla, aby měla jednotky připravené k boji co nejdříve. Zároveň uzavřela vzdušný prostor pro necivilní letadla. V pohotovosti jsou ukrajinští vojáci od soboty, kdy Moskva rozhodla o možném nasazení svých jednotek na Ukrajině.
Agentura Inferfax totiž přinesla informace, že proruští ozbrojenci na Krymu zabavili zbraně posádce na tamní radarové základně a ve výcvikovém středisku ukrajinského námořnictva v Sevastopolu. Ukrajinské vojáky vyzvali, aby přešli na jejich stranu.
Místopředseda krymské vlády Rustam Temirgalijev prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly na poloostrově jsou buď blokovány, odzbrojeny, nebo přešly na stranu krymské administrativy.
Několik menších ukrajinských vojenských základen na Krymu se podle agentury Reuters snaží ruským vojákům odolávat, veškeré zprávy z poloostrova je ale obtížné nezávisle ověřit.
Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes obvinil Rusko z vyhlášení války. Země se podle něj nachází na pokraji katastrofy. „Vyzýváme prezidenta Putina, aby dodržoval mezinárodní závazky a dohody mezi Ruskem a Ukrajinou," prohlásil Jaceňuk.
Prezident Oleksandr Turčynov zase žádá svět o konkrétní kroky, které by Ukrajině pomohly. Oznámil rovněž, že země uzavřela svůj vzdušný prostor pro necivilní letadla.
Armáda věrná kyjevskému vedení zatím začala chránit letiště, elektrárny a další strategické objekty ve zbytku Ukrajiny. Kyjev se spoléhá na bezpečnostní záruky svých spojenců, s žádostí o pomoc se chce obrátit na Spojené státy a Velkou Británii.
Na Krymu má Rusko pronajatou námořní základnu, na které je údajně 25 tisíc mužů. Navíc se v posledních dnech na dvoumilionový poloostrov podle neoficiálních zdrojů přesunulo na 6000 příslušníků ruské armády.
Svět s obavami sleduje postup Ruska na Krymu. USA hrozí sankcemi
Číst článek
Žádost prezidenta Vladimira Putina o nasazení vojáků na Ukrajině včera schválila horní komora ruského parlament. Šéf Kremlu to zdůvodnil potřebou chránit životy ruských občanů.
Před neblahými následky případného zásahu na Ukrajině už Rusko varovala řada zemí. Kanada povolala z Moskvy svého velvyslance do Ottawy ke konzultacím, Francie zase navrhuje odložit přípravy na letní summit států skupiny G8 v Soči.
Odpoledne se v Bruselu mimořádně schází velvyslanci členských zemí, aby jednali o společném postupu v ukrajinské krizi.
