Ukrajina neuznává odtržení Krymu. Proti Rusům je připravená se bránit i vojensky

Ukrajinská armáda bude v případě další ruské vojenské intervence bránit svou zemi. V Bruselu to řekl ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Ten zdůraznil, že Ukrajina neuznává dnes ohlášené připojení poloostrova Krym k Rusku. Jaceňuk vyzval ruské síly na Krymu, aby se stáhly zpět na základny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brusel. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen | Foto: Reuters

Premiér Ukrajiny řekl, že ukrajinská armáda bude bránit další případné eskalaci situace ze strany Ruska. Zároveň vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přestal stavět novou berlínskou zeď.

„Pane Putine, strhněte tu zeď, zeď zastrašování a vojenské agrese, a pojďme mezi Ukrajinou a Ruskem vybudovat nové vztahy,“ pronesl Jaceňuk, který tak připomněl slavný projev někdejšího prezidenta USA Ronalda Reagana, jenž v roce 1987 k témuž vyzval tehdejšího představitele SSSR Michaila Gorbačova.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pohled na dění na Krymu z hlediska mezinárodních smluv nabídla Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií

Krymský poloostrov podle tamních povstaleckých úřadů střeží asi 11 tisíc příslušníků „sil sebeobrany“, kteří jsou rozmístěni kolem klíčových vojenských objektů a na přístupových silnicích z ukrajinské pevniny.

Kyjev i Západ vnímají situaci na Krymu jako ruskou okupaci.

Autonomní krymský parlament dnes oznámil, že v souvislosti s referendem o budoucnosti Krymu, plánovaným na polovinu března, hlídky na „hranicích s Ukrajinou“ posílí.

Referendum je v plánu i přes dnešní rozhodnutí krymského parlamentu o členství Krymské autonomní republiky v Ruské federaci, které prý má podle krymského vicepremiéra Rustama Těmirgalijeva okamžitou platnost – ukrajinská vojska jsou podle něj okupační a legitimní je prý jen ruská armáda.

Podle Jaceňuka však není takzvaná vláda na Krymu legitimní k tomu, aby vyhlásila připojení k Rusku, ani aby o tom vyhlásila referendum. Ukrajinská vláda prý nic takového neuznává.

Rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku šokovalo řadu obyvatel poloostrova

Číst článek

Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií, Katedry ruských a východoevropských studií vidí postoj Kyjeva jako oprávněný.

„Ukrajinská ústava, která stále ještě platí na území Krymu, umožňuje pořádat referenda o územních změnách státu pouze s celoukrajinskou platností nebo na území celé Ukrajiny. Takže to, že se krymský parlament rozhodl uspořádat referendum pouze o území Krymu a na území Krymu, je jedním z dalších sporných kroků, které krymský parlament podniká,“ uvedla Kolenovská.

Tyto sporné kroky podle ní začaly už tehdy, kdy tamní parlament zvolil bez vědomí Kyjeva svým reprezentantem Sergeje Aksjonova.

„Právě Sergej Aksjonov je označován za hlavního proruského hybatele toho proudu, který touží po tom být spojen s Ruskem,“ dodala Kolenovská.

Ozbrojenec nedaleko krymské metropole Simferopolu. Vybavení poukazuje na příslušníka ruské armády | Foto: Reuters

Podobný postoj jako od Jaceňuka dnes zazněl také od Evropské unie a z USA. Jak Evropa, tak Američané zároveň pohrozili Rusům sankcemi.

V Rusku to vidí jinak. Na výsledek referenda už se začali připravovat ruští zákonodárci. O zákonu o připojení území cizích států by duma měla začít jednat už příští týden.

Předkladatel normy Sergej Mironov přiznal, že návrh připravoval právě pro krymský případ.

Parlament v Simferopolu vyhlásil Krym za součást Ruska, ukrajinské vojáky považuje za okupanty

Číst článek

„Naši krymští bratři chtějí obnovit historickou spravedlnost a napravit chybu sovětského vedení, konkrétně Chruščova, který Krym věnoval Ukrajině,“ prohlásil předseda strany Spravedlivé Rusko, který tak připomněl politické rozhodnutí sovětského vůdce z padesátých let minulého století.

Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž příslušné území patřilo. Mironovova novela tento požadavek podle agentury ITAR-TASS vypouští za podmínky, že obyvatelé tohoto území schválili připojení k Rusku v referendu nebo pokud legitimní státní orgán tohoto území Rusko o připojení požádá.

Poslanec a historik Vjačeslav Nikonov připomněl, že snahy o připojení k Rusku mají i ekonomické důvody. „Životní úroveň v Rusku je čtyřikrát vyšší než na Ukrajině, a to je velký rozdíl,“ poznamenal.

Vojáci v pohybu

I když zatím všechny strany mluví primárně o diplomatickém jednání, do pohybu se dávají i vojáci. Na Krymu ruské jednotky dál posílily své pozice a zpevnily blokádu ukrajinských vojenských objektů. Podle místních médií na několika místech budují okopy.

Výsadkové lodi ruské armády také v noci dopravily do Sevastopolu dalších 50 kusů vojenské techniky a 500 vojáků.

Americká letadlová loď Truxtun (foto z roku 2011) | Foto: Reuters

Američané se pak rozhodli poslat své stíhačky do Pobaltí a Polska – prý aby tak daly najevo snahu posílit spojence.

Do Černého moře také podle americké armády míří letadlová loď Truxtun, která je schopná likvidovat útočné rakety, prý na dlouhodobě plánované cvičení s Bulharskem a Rumunskem.

Ruská vojenská přítomnost na Krymu | Foto: Český rozhlas

ČTK, Český rozhlas, Ondřej Houska, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme