Zeman k výročí vstupu do NATO kritizoval plýtvání penězi v armádě

Prezident Miloš Zeman dnes na úvod konference k 15 letům České republiky v NATO na Pražském hradě kritizoval snižování výdajů na armádu, ale především neefektivní vynakládání prostředků na ozbrojené síly. Současnou krizi na Ukrajině označil za bezpečnostní hrozbu a vyjádřil naději, že tato krize urychlí vznik společné evropské armády, o níž se už řadu let diskutuje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

15. let Česka v NATO, prezident Miloš Zeman

15. let Česka v NATO, prezident Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek

Zeman ve svém projevu připomněl vstup Česka, Polska a Maďarska do Severoatlantické aliance v roce 1999, kdy byl premiérem, a zhodnotil české působení.

Zatímco pochválil práci českých jednotek v zahraničních misích, kritizoval snižování výdajů na armádu a hlavně neefektivní užití těchto peněz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezident Miloš Zeman kritizuje snižování výdajů na armádu

Jako příklad uvedl pořízení "více než 60 bitevníků L-159, které nám hnijí v hangárech a pro něž nemáme použití, naprosto neúspěšnou repasi tanků T-72 a další akvizice". Výdaje na tyto projekty prezident označil za vyložené plýtvání penězi.

Cíl vynakládat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu podle prezidenta Česko už delší dobu neplní: „Až do roku 2003 jsme v zásadě plnili dvouprocentní cíl vojenských výdajů. Poté dochází k povlovnému poklesu a dnes musím konstatovat, že bohužel tyto výdaje se pohybují těsně nad jedním procentem HDP.“

Ukrajinská armáda se prý nechystá bojovat o Krym, Rusové natahují ostnaté dráty

Číst článek

Prezident také uvedl, že by NATO mělo být důraznější v obraně teritoriální celistvosti Ukrajiny, zároveň ale tlačit ukrajinskou vládu k co nejrychlejšímu uspořádání parlamentních voleb. Zeman v této souvislosti doufá, že nynější konflikt v postsovětské republice urychlí vznik společné evropské armády, který on sám podporuje.

Otázka bojeschopnosti

Na armádě šetří i většina zemí aliance. Pokud ale bude šetření pokračovat dál, přestane být podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého česká armáda schopná reagovat na nejenom kritické, ale i nejkritičtější a nejproblematičtější aktivity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na téma souvislost mezi financováním armády a její bojeschopností mluvili ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO a stínový ministr obrany za KSČM Alexandr Černý

„Například při přírodních katastrofách nebo širším nasazení armády v zahraničí. Bude se to ale projevovat i v jiných oblastech běžného života, například při výcviku. Ostatně náčelník generálního štábu už několikrát ukázal na to, že už nejsou peníze ani na uniformy vojáků z povolání,“ upozorňuje.

Armáda je podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla pod hranicí udržitelnosti: „Pokud se s tím skutečně něco rychle neudělá, tak ve velice krátké době některé schopnosti budou degradovat do míry, že zaniknou.“

Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO věří, že se rozpočet podaří do budoucna upravit, záleží ale na celkové výkonnosti české ekonomiky. Zdůraznil také potřebu dlouhodobější koncepce armády.

Před 15 lety se Česká republika stala součástí Severoatlantické aliance

Číst článek

„Ministerstvo musí daleko lépe hospodařit i s prostředky, které má. Ty jsou nemalé. Samozřejmě že už nesmí docházet k žádným aférám stran různých zakázek a akvizicí vojenského materiálu. Tam to ministerstvo nemá dobrou pověst,“ dodává.

Podfinancování resortu je ovšem podle stínového ministra obrany za KSČM Alexandra Černého dlouhodobou záležitostí, která se odvíjí od přílišné angažovanosti české armády v zahraničí.

Čeští vojáci pod křídly NATO: od Afghánistánu přes Balkán až do afrického Mali

Číst článek

„Souvisí to mimo jiné i s tím, o čem se dnes na oslavách k 15. výročí vstupu do aliance příliš nemluvilo, že jsme se v uplynulých letech příliš intenzivně věnovali tomu, abychom vybudovali alespoň část jednotek schopných nasadit v zahraničních misích. Kvůli tomu jsme ale zanedbávali výstavbu jednotek, které by mohly zabezpečovat vlastní obranyschopnost,“ vysvětluje.

Šetřit na zahraničních misích ovšem nemá podle ministra Stropnického cenu, udržují prý naopak vojáky v bojové připravenosti. Podle vysoce postavených generálů totiž žádné cvičení nedokáže nahradit to, když se vojáci účastní reálných bojů.

Proměna aliance

Česko se stalo součástí Severoatlantické aliance 12. března 1999 společně s Polskem a Maďarskem. NATO je podle historika Petra Luňáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy oproti roku 1999 úplně jiné.

Přehrát

00:00 / 00:00

O NATO mluvil historik Petr Luňák, který působí při alianci NATO a specializuje se na období studené války

„Tehdy se schylovalo ke krizi a operaci v Kosovu. Aliance byla ochotná nasadit vojenský potenciál mimo území aliance."

"Dnes je úplně jiná. Má vojáky na třech kontinentech, lodě v Adenském zálivu, pomáhá různým operacím na africkém kontinentě, je stále na Balkáně. Je to aliance jiného typu a rozsahu,“ porovnává historik Petr Luňák, který působí při alianci NATO a specializuje se na období studené války.

NATO | Foto: Český rozhlas

ČTK, Silvie Třeslínová, Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme