Zemřela jedna z nejvýznamnějších českých filmových režisérek Věra Chytilová

V Praze dnes zemřela režisérka, scenáristka a pedagožka Věra Chytilová. Bylo jí 85 let. S dvacítkou hraných filmů a řadou skvělých dokumentů je považována za nejvýznamnější ženskou režisérskou osobnost v historii české kinematografie. Za své dílo získala řadu ocenění, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věra Chytilová | Zdroj: ČTK

Věra Chytilová původně studovala architekturu. V barrandovských studiích začínala jako klapka a vypracovala se na pomocnou režisérku.

Své směřování se nakonec rozhodla stvrdit studiem na pražské FAMU. Dostala se do ročníku Otakara Vávry a podařilo se jí zazářit i mezi spolužáky, jako byli Jiří Menzel, Juraj Jakubisko nebo Evald Schorm.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dílo a osobnost Věry Chytilové připomíná redaktorka Eva Rajlichová

Rozruch vzbudil už její absolventský Strop. Snímek Sedmikrásky o poněkud nekonvenčním životě dvou kamarádek Marie a Marie si vysloužil dokonce interpelaci v tehdejším Národním shromáždění - a Věra Chytilová pověst potížistky.

„Budu jí, kdykoli budu svědkyní jakékoli nesprávnosti, Myslím si, že je i nesprávné starat se jenom sám o sebe,“ říkala režisérka.

Filmy Věry Chytilové si získávaly pozornost zejména díky režisérčině pronikavému vidění světa. Bez příkras dovedla zobrazit komplikované lidské vztahy, třeba ve filmu Hra o jablko. Ostatně o lásce a jejích podobách režisérka často přemýšlela.

„Taková ta zamilovanost po několika letech odšumí a pak se ti lidé mají rádi, ale ještě pořád jsou schopní se zahledět do někoho jiného nebo být svedeni. A přitom je otázka, jestli mají nelhat, být otevření, anebo to tajit, protože to toho druhého bolí a přispívá to k rozpadu. V podstatě je to tak, že to je nekonečné neřešení,“ přemítala.



Na mušku si brala i aktuální společenskou situaci. Nemilosrdná sonda do výstavby sídliště Panelstory je pro lidi, kteří totalitu nezažili, dodnes silným zážitkem. Právě z tohoto natáčení pochází i historka s kameramanem Jaromírem Šofrem. Režisérka popustila uzdu svému příslovečnému temperamentu.

„Vím, že jsme se tam nějak pošťuchovali, že už to trvá moc dlouho, a tak jsme mu dala takový bodyček do bicepsu, co mi dělával brácha. On se rozčílil, pěstí mě praštil do obličeje, já jsem měla brejle a ty uletěly. Když si to uvědomil, že to nemělo být, protože jsem upadla za kamerou, tak odešel z placu. A konec, nebylo to dotočené,“ vzpomínala Věra Chytilová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Věru Chytilovou zavzpomínali ve vysílání Radiožurnálu režisér Fero Fenič a herec Miroslav Donutil

Režisérka se nevyhýbala ani dokumentům. Natočila třeba film Praha - neklidné srdce Evropy, Vzlety a pády nebo Portrét Ester o její přítelkyni a výrazné osobnosti šedesátých let výtvarnici Ester Krumbachové.

Dokumentaristickou práci Věry Chytilové vysoko hodnotí i režisér Fero Fenič. „Myslím, že mladí tvůrci, kteří často své talenty promrhají v různých komerčních zbytečnostech, by se mohli od této dámy učit. Především v té energii, v nezlomitelnosti i neústupnosti,“ vyzdvihl Fenič.

Miroslav Donutil, který se s režisérkou seznámil při natáčení snímku Dědictví aneb Kurvahošigutntag, zase ocenil přístup Věry Chytilové k hercům.

„Ona věděla, jakým způsobem se kterým herce mluvit. Věděla, jakým způsobem přimět kterého herce k tomu nejlepšímu výkonu. Dělala to naprosto promyšleně a dělal to krásně. Já jsem s Věrou pracoval rád a na způsob jejího projevu a hlavně na způsob spolupráce se zapomenout nedá,“ připomněl Donutil.

Eva Rajlichová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme