Ruští poslanci ironizovali sankce Západu. Ať je uvalí na nás všechny, říkají

Ruský prezident Vladimir Putin promluví v ruském parlamentu k politice vůči Krymu. Putin včera podepsal dekret, kterým Moskva uznává nezávislost poloostrova na Ukrajině. Ruští poslanci v sarkastickém prohlášení vyzvali Západ, který výsledky referenda neuznává, ať sankce uvalí i na ně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: ČTK/AP | Zdroj: ČTK

Odhaduje se, že Vladimir Putin dnes nastíní, co se bude dít v příštích dnech. To, že uznal nezávislost Krymu, je prvním krokem k tomu, aby Rusko poloostrov připojilo.

Moskevský tisk dokonce spekuluje, že anexe Krymu by mohla být dokončená ještě tento týden.

Do ruské metropole už přiletěla delegace krymského parlamentu s žádostí o přijetí do Ruské federace. Předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov má dnes podle ruských médií podepsat mezistátní dohodu s ruským prezidentem.

Stejnou žádost Rusku předá také samozvaný starosta Sevastopolu Alexandr Čalyj. Sevastopol chce vstoupit do Ruska samostatně, jako město federálního významu.

Ruská duma bude o Krymu hlasovat v pátek

Obě žádosti posoudí ruský ústavní soud a 21. března má o přijetí nových subjektů hlasovat ruský parlament.

Putin od počátku ukrajinské krize obhajuje kroky ruských vojsk a odmítá obvinění, že vstup armádních jednotek na Krym je nezákonný. Ruskou operaci na Ukrajině označuje za humanitární misi. Z násilností viní ukrajinské radikály.

Putin také prohlásil, že nepoužije na Ukrajině vojenskou sílu, pokud to nebude nutné. „Pokud nastane bezpráví třeba i na východě země a lidé požádají o pomoc, vyhrazujeme si právo použít všechny možnosti k jejich ochraně,“ uvedl Putin.

Mezi ukrajinskými a ruskými vojáky na Krymu teď platí příměří. Vyprší tento pátek.

Na Krymu stále zůstává 20 000 ukrajinských vojáků | Foto: Reuters

Krym může být inspirací pro další oblasti

Situace na Krymu může být inspirací také například pro Podněsteří, které bylo uměle vytvořeným státem, kde převládá vliv Moskvy. Oficiálně je součástí Moldavska.

Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří.

Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi jednu osminu území Moldavska, žije zde přes 500 000 obyvatel. Moldavská vláda v Kišiněvě nad tímto územím nemá žádnou pravomoc.

Prezident Jižní Osetie Eduard Kokojty | Foto: Public domain, Inal Pliev

Podobně jsou na tom také dvě oblasti Gruzie, které podle mezinárodního práva patří Jižní Osetie a Abcházie. Po vzniku samostatné Gruzie na počátku 90. letech vyhlásili regiony novému státu válku a poté nezávislost. Nezávislost Jižní Osetie uznává pět států OSN, Abcházii šest.

Možnost sebeurčení, kterou mělo na území Krymu téměř 60 procent rusky mluvících obyvatel, by mohla inspirovat i Kosovské Albánce. Těch žije v zemi asi 90 procent a mohli by požádat o připojení k Albánii.

Pavlína Nečásková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme