V Simferopolu došlo k přestřelce mezi ukrajinskými vojáky a 'neznámými ozbrojenci'
Jeden ukrajinský voják zahynul a další byl zraněn při dnešním útoku na ukrajinskou základnu na Krymu, oznámily ukrajinské úřady. Také krymští separatisté hlásí podle agentury Interfax jednoho mrtvého člena domobrany a další dva zraněné. U ukrajinské základny v Simferopolu je prý zasáhl ostřelovač. Informace se zatím nepodařilo ověřit. Není ani jasné, kdo za útokem stojí.
Podle nejmenovaného ukrajinského vojáka je na základně asi dvacet vojáků a dalších až 15 lidí včetně žen.
„Jeden ukrajinský voják byl zraněn do krku a klíční kosti. Nyní jsme se zabarikádovali v druhém podlaží. Velitelství bylo dobyto a velitel zajat. Chtějí, abychom složili zbraně, my se ale nevzdáme,“ prohlásil ukrajinský vojenský zástupce. Příslušníci krymské domobrany nebo Rusové údajně nepovolili příjezd sanitky.
O napjaté situaci na Krymu informuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín
Okolnosti útoku jsou značně nejasné. Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu na Krymu Martina Dorazína zřejmě nešlo o rozsáhlejší akci, objekt je navíc jen skladovým areálem. Místo obklopili policisté, podle nich prý ale k ničemu nedošlo. Lidé z okolních domů nicméně potvrdili, že slyšeli výstřely.
„Před malou chvílí jsem byl na místě, kde mělo k incidentu dojít. Žádná základna tam není. Mohlo jít pouze o nějaké kanceláře ukrajinské armády, technickou podporu a podobně. Z jedné strany jsou obytné nízké domy, z druhé strany jsou sklady. Je to průmyslově-obchodní část předměstí Simferopolu,“ přiblížil.
USA, Británie i Francie odsoudily Putinův projev. Hrozí dalšími sankcemi
Číst článek
Ukrajinská vojenská zařízení na Krymu jsou pod kontrolou ruských sil, které poloostrov ovládly počátkem března. Na místo dnešního útoku se sjíždějí lidé. Zajímá je, jestli jde o začátek nějaké větší operace, která má za cíl obsazení zbylých objektů ukrajinské armády.
Krym patří k Rusku kulturně i historicky, řekl Putin a potvrdil přijetí poloostrova podpisem
Číst článek
Ta dostala ultimátum. Buď se vzdá a opustí kasárna, nebo přejde na stranu ruské armády. Jinak prý národní domobrana, teď už tedy krymská armáda, použije sílu. Příměří ovšem mělo platit minimálně do té doby, než připojení Krymu schválí ruský parlament.
Kyjev i ukrajinská armáda nejdříve z útoku obvinily ruské jednotky. „Ruští vojáci dnes spustili palbu na příslušníky ukrajinské armády. To je válečný zločin,“ oznámil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Kyjev teď navíc povolil vojákům na Krymu použít zbraň k sebeobraně.
Ukrajinský armádní mluvčí ale následně připustil, že je obtížné zjistit, kdo za útokem stojí. Plně vybavení ozbrojenci totiž podle něj mají maskované tváře.
Podle Jaceňuka přerostl konflikt na Krymu z politické na vojenskou úroveň. Vyzval proto ministra obrany Ihora Teňucha, aby zorganizoval krizovou schůzku se svými partnery z Ruska, Británie a Spojených států.
Tyto tři státy se budapešťským memorandem z počátku 90. let zavázaly garantovat územní celistvost Ukrajiny, která se na oplátku vzdala rozsáhlého jaderného arzenálu zděděného po rozpadu Sovětského svazu.
