Kyjev je pobouřen kvůli spojení Krymu s Ruskem. Rusové v tom vidí spravedlnost
Ostré reakce Kyjeva i Západu, ovace poslanců a radost ruskojazyčných obyvatel Krymu provázely projev prezidenta Vladimira Putina k situaci na krymském poloostrově. Ruský prezident podepsal se zástupci takzvané Krymské republiky dohodu, která předpokládá její rychlý vstup do Ruské federace.
Na Leninově náměstí v Jaltě je puštěné rádio. Kolem něj stojí a posedávají lidé. S napětím poslouchají, co říká ruský prezident Vladimir Putin, přerušovaný bouřlivými ovacemi. Teď právě navrhl ruskému parlamentu, aby přijal republiku Krym a město Sevastopol do Ruské federace.
A lidé tomu tady tleskají. „Všechno, co řekl, žádá i národ. Za to jsme skutečně hlasovali. 23 let nám nebylo moc příjemně. Teď budeme moci mluvit rodným jazykem,“ slibuje si od vstupu do Ruska paní Galina Ivanovna a přidává se i místní básník pan Anatolij Dončenko:
V Jaltě poslouchal Putinův projev i reakce na něj zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín
„Všechna dokumentace byla ukrajinsky, babičky si musely najímat překladatele, aby mohly podat různé žádosti, vyřídit úřední věci, a nerozuměly ani receptům.“ Lidé na Krymu velmi jasně a srozumitelně vyslovili svoji vůli, chtějí být v Rusku.
„Krym je naše zákonné území, vybojovala ho ještě carevna Kateřina Veliká,“ říká další z žen na náměstí.
„Co jsem si z Putinova projevu zapamatoval? To, že nepřipustí, aby Rusy uráželi a ponižovali. A to je podle mezinárodních norem. On řekl, že Ukrajina musí být pro lidi, ne pro banderovce, kteří nám dali deset dní na to, abychom odstranili všechny Leninovy pomníky na Krymu,“ doplňuje ji starší muž.
Devadesát pět procent obyvatel Ruské federace se v průzkumech veřejného mínění vyslovilo pro to, že Rusko má právo a musí hájit zájmy jak ruského, tak ostatního obyvatelstva Krymu. Osmdesát šest procent Rusů je přesvědčeno, že Krym je ruskou zemí. A téměř 92 procent souhlasí s připojením Krymu k Rusku.
„Nepochybuji o vaší podpoře,“ prohlásil na závěr svého projevu ruský prezident Putin doprovázený bouřlivými ovacemi jak v Moskvě, tak v Jaltě.
Velká Británie pozastavila vojenskou spolupráci s Ruskem
Číst článek
Putinův projev o situaci na Krymu a podepsání dohod s tamní separatistickou vládou ale vyvolaly ostré reakce v Kyjevě. Ukrajinské ministerstvo zahraničí postup Moskvy označilo za akt ruského imperialismu a předalo Rusku další protestní nótu.
„Obracíme se ke všem zodpovědným státům a mezinárodním organizacím s naléhavou výzvou zakročit proti agresorovi, neuznáváme a nikdy neuznáme nezávislost Krymu ani dohody o jeho připojení k Rusku,“ prohlásil představitel ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.
Ministerstvo obrany mezitím rozhodlo, že ukrajinští vojáci, kteří zůstávají v obklíčení krymské domobrany, mohou v případě ohrožení zdraví a životů použít zbraně. Kyjev podle signálů z ministerstva připravuje jejich postupné stažení z poloostrova.
