Pro nevidomé může být překážkou i nevhodně navržená internetová stránka

Řada nevidomých a slabozrakých považuje za důležitou součást života internet. Některé webové stránky jsou ovšem navržené tak, že se na nich hendikepovaní nedokáží orientovat. Přístupností internetového obsahu se už přes deset let zabývá projekt Blind Friendly Web.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dívka u počítače (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Webové stránky pro něj testuje i nevidomý Michal Jelínek. Při brouzdání po síti využívá odečítač obrazovky.

„Načte internetovou stránku, zpracuje ji a předloží ji nevidomému tak, aby se na ní mohl pohybovat v textu a zároveň po různých prvcích,“ vysvětluje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti zjišťoval redaktor Jiří Fremuth

Je ale důležité, aby designéři stránek na nevidomé mysleli. Web totiž musí být logicky členěný.

„Můžete si to představit, jako když vám někdo dá strukturovaný dokument třeba ve Wordu a ten samý text v prostém textu. Zatímco ve strukturovaném dokumentu vidíte, co je nadpis, co má jakou důležitost, dá se tam pomocí nadpisů zohlednit jakási hierarchie informací a podobně, tak v prostém textu to má v podstatě všechno stejnou důležitost a je potom mnohem složitější se v těch informacích zorientovat,“ říká metodik projektu Radek Pavlíček.

Státním organizacím nařizuje přizpůsobení internetových stránek pro potřeby slabozrakých a nevidomých zákon. Stále se ale objevují nové problémy – například s odkazy na konkrétní úřední dokumenty.

Někde to bez myši nejde

„Přístupnost webových dokumentů není to, že sekretářka nějaký papír podepsaný od starosty nebo náměstka vezme, naskenuje a jako obrázek uloží na web. To je špatně, to si nevidomý prostě nepřečte,“ upozorňuje další členka týmu Hana Bubeníčková.

Nevidomí zpravidla nepoužívají myš, nepřekonatelnou překážkou jsou proto také některé nové designy stránek.

„Typickým příkladem z poslední doby může být třeba internetové bankovnictví, kde se poměrně často nacházejí prvky, které nejsou přístupné a ovladatelné z klávesnice, takže nevidomý člověk není schopný třeba zadat platební příkaz,“ přibližuje Radek Pavlíček.

Právě proto usilují organizace pro slabozraké a nevidomé, aby ministerstvo vnitra novelizovalo vyhlášku o přístupnosti webových stránek. Ta je stará šest let, což je ve světě internetu věčnost.

Jiří Fremuth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme