V Londýně má vyrůst 240 mrakodrapů, někteří ale v 'druhé Dubaji' žít nechtějí

Až 240 nových výškových budov by v příštích letech mohlo vyrůst v různých částech Londýna. Mrakodrapy by mohly částečně uspokojit poptávku po nových bytech a přinést práci tisícovkám lidí. Podle staromilců ale desítky metrů vysoké budovy příliš radikálně změní panorama Londýna a udělají z něj druhou Dubaj nebo Šanghaj.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na výstavu libanonské výtvarnice láká i poutač na prostranství před galerií Tate Modern. V pozadí katedrála sv. Pavla na druhém břehu Temže. | Foto: Jaroslav Beránek

Okurka, Struhadlo na sýr, Střep. Na výškové stavby, které dnes dominují londýnskému nebi, si místní obyvatelé celkem snadno zvykli a našli pro ně přiléhavé přezdívky.

Jaké by to ale bylo v okamžiku, kdy by se tradiční vizuální zkratky Londýna, tedy katedrála sv. Pavla a budovy parlamentu, ztratily v moři mrakodrapů?

Řada osobností už podpořila iniciativu, která tvrdí, že současný stavební boom se vymkl kontrole a že naprosto chybí veřejná debata o směřování Londýna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Více informací o plánované kontroverzní výstavbě mrakodrapů v Londýně zjišťoval tamní zpravodaj ČRo Jiří Hošek

„Londýnský starosta vnímá výstavbu nových výškových budov hlavně coby nový zdroj prostředků pro financování infrastruktury. Velkolepý projekt Nine Elms ve Vauxhallu na jižním břehu Temže sám o sobě zaplatí prodloužení linky metra Northern Line, nový park a další investice,“ uvádí Peter Murray, předseda nezávislé organizace New London Architecture, která je platformou pro diskusi o dalším architektonickém směřování britské metropole.

Peter připouští, že Londýn je komerčně řízené město, které má pragmatický spíše než vizionářský pohled na novou výstavbu.

Urbanisté chtějí pro Prahu hlavního architekta. Město o tom neuvažuje

Číst článek

„Jediný důvod, proč ženeme v Londýně stavby směrem vzhůru, je nedostatek místa. Nebezpečí výstavby shluku mrakodrapů je divočina, vznik architektonické zoo. Ta vás rychle unaví a samotné budovy záhy zastarají,“ netajil se pro Financial Times obavami z aktuálního vývoje Peter Rees, dosluhující londýnský městský plánovač, který panorama na Temži spoluvytvářel posledních 30 let.

240 projektů výškových budov v Londýně má jednoho společného jmenovatele, a sice snahu vesměs východoasijských a blízkovýchodních investorů uložit bezpečně peníze.

Londýnský mrakodrap Shard je nejvyšší budovou na území EU | Foto: Jiří Hošek

K překotné aktivitě developerů přispívají i ceny stavebních prací, které jsou ve srovnání s rokem 2006 o pětinu nižší. Z pohledu obyčejných smrtelníků je chvályhodné, že z 80 procent má jít o rezidenční budovy.

„Londýn má v současnosti 8,3 milionu obyvatel. V roce 2031 jich ale má být už 10 milionů. Od města se očekává, že se v něm ročně postaví 42 až 50 tisíc nových bytů. Dosáhnout takových čísel v prostředí historické zástavby není zrovna jednoduchý úkol,“ uzavírá Murray.

Často kontroverzní projekty schvalují jednotlivé londýnské městské části.

Posuzuje se, jestli zapadají do strategické koncepce současného starosty Borise Johnsona a právo veta pak má na celonárodní úrovni státní tajemník ministerstva pro životní prostředí.

V Londýně nesmí žádná nová stavba bránit v celkem 13 průhledech na dominanty města, hlavně na zmiňovanou katedrálu sv. Pavla.

Jiří Hošek, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme