Nová politická strana strhává mladé Řeky. Její popularita závratně roste
Úspěšné politické strany většinou sídlí v honosných budovách a mají za sebou dlouhou existenci. V Řecku ale vyvolala obrovská nezaměstnanost a tvrdý pokles životní úrovně málem politickou revoluci. Na výsluní se teď proto dostává politická strana To Potami, která se těm tradičním vůbec nepodobá.
V úplně obyčejné ulici zdaleka ne v centru Athén není na dveřích jednoho z řady paneláků logo ani žádný jiný nápis. Přesto právě zde sídlí strana, která během pár týdnů svojí existence výrazně změnila řeckou politickou scénu.
O nové řecké straně a jejím fenoménu informuje z Řecka zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
Její sídlo připomíná spíš internetovou kavárnu nebo studentské koleje, protože se zde pohybuje velké množství mladých lidí, kteří chtějí pro novou stranu pracovat dobrovolnicky.
„Tyhle prostory nám dal jeden přítel úplně zadarmo, protože naši stranu podporuje. Byl to vlastně první dobrovolník, který se nám přihlásil," říká ve změti telefonujících a na počítači neustále píšících lidí mladá dívka jménem Maria Passarivakiová.
Maria má na starosti komunikaci přes Facebook a další sociální sítě.
Spolu s dalšími mladými lidmi pracuje pro stranu se jménem To Potami, což řecky znamená Řeka. Letos v únoru ji založil známý televizní novinář a moderátor Stavros Theodorakis. Po necelých dvou měsících existence už je strana podle předvolebních průzkumů na třetím místě.
Lina Papadakiová, dáma v černých šatech, která skoro vůbec neodloží mobil od ucha, ve straně vládne komunikaci s médii. Jakmile vyřídí další telefonáty, vysvětluje, co nová senzace na řecké politické scéně vlastně chce prosadit.
„Naší inspirací je Amerika, Dánsko a Izrael. Věříme v podnikavého ducha mladých, kteří mají budoucnost ve svých rukou," shrnuje zdroje inspirace Lina Papadakiová.
Strana To Potami chce Řekům dát spíš naději, než že by měla po ruce konkrétní plán, jak zlepšit jejich katastrofální ekonomickou situaci. Přiznává to i sám lídr strany Stavros Theodorakis, který říká, že sice neví, co přesně udělat, ale má intenzivní pocit, že staří politici selhali a něco se musí změnit.
Řekové, kteří teď na vlastní kůži zažívají nejhlubší sociální krizi od druhé světové války, tomu zatím podle průzkumů chtějí věřit.