Pytláků v Česku neubývá, nelegální lov má i ekonomické dopady
Pytláctví je od roku 2010 trestný čin. Lov na černo má ale v České republice v oblibě poměrně dost lidí. Policejní statistiky mluví o skoro devadesáti případech ročně.
Pytláctví přitom ohrožuje třeba i vzácné velké šelmy, jako jsou rys nebo vlk.
„Pytláka se zatím chytit nepodařilo, nicméně byla nalezena těla rysů nebo vlků, kteří byli zabiti výstřelem z pušky pytláka. Dopátrat je v takové situaci bohužel poměrně složité a většinou nedostatek důkazů vede k tomu, že je vyšetřování ukončeno,“ popisuje Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Přesné statistiky o počtu pytláků vedou policisté teprve tři roky. Nový trestní zákoník totiž nelegální lov zvěře hodnotí jako trestný čin od roku 2010.
„V podstatě od roku 2010 do roku 2013 se počet případů průměrně pohybuje kolem 88. Nicméně objasněnost není příliš vysoká: pohybuje se v rozmezí od 7 do 15 procent,“ vypočítává Vlasta Suchánková, mluvčí policejního prezidia.
Většina černých úlovků se ale prý do policejních statistik stejně nedostane, pytlákům se totiž často daří odhalení uniknout. Kořist jim slouží buď pro vlastní potřebu, ještě častěji se ji ale snaží prodat i do restaurací.
Sníst maso z neodborně zastřeleného zvířete ale může být dost nebezpečné.
Na jihu Moravy řádí pytláci, policisté je stíhají marně
Číst článek
„Zdravotní rizika v mase volně žijící zvěře jsou zejména přítomnost larev trichinell, což je jinými slovy svalovec. Dále zde hrozí případná kontaminace olovem ze střel a v určitých oblastech i radioaktivita,“ popisuje Petr Pejchal ze Státní veterinární správy.
Nelegální lov a prodej zvěřiny má samozřejmě i ekonomický dopad. Vyčíslit ho je ale stejně obtížné jako dopadnout pytláka při činu.
O potírání pytláctví mluvil v Ranním interview Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty
„Upytlačená zvěř se prodává na černém trhu o něco levněji, tím pádem ti, kteří prodávají, prohlížejí a odvádějí daně poctivě, jsou dražší, a aby aspoň trochu konkurovali černotě, musejí s cenou dolů,“ dodává agrární analytik Petr Havel.
Hlavní hygienik proto v minulosti zavedl cílený dozor zaměřený na původ masa, ze kterého se připravují jídla v restauracích. Kontroly mají pokračovat i letos.
Spolehlivá metoda, jak pytlákům v jejich činnosti zabránit, přesto asi neexistuje. Jeden tip má ale Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
„Je dobrá především prevence. K tomu slouží i náš projekt vlčích a rysích hlídek, kdy lidé se pohybují v oblastech výskytu šelem, kde se mohou pohybovat i pytláci. A už tím, že se tam pohybují, nějakým způsobem znejišťují lovce a případné pytláky. A to je jakoby maximum, co lidé mohou dělat,“ doporučuje Miroslav Kutal.
Pokud pytlák způsobí škodu ve výši alespoň pět tisíc korun, hrozí mu až dvouleté vězení, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.
„Policejní statistiky nám ukazují jen trendy, protože to je špička ledovce,“ řekl v Ranním interview Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty.
Pytláci používají vyspělou techniku s nočním viděním. Odmítl názory, že by pytláci svým způsobem regulovali přemnožené stavy některých druhů zvěře.
„To je holý nesmysl. Zvěř se nemůže přemnožit, pouze naplňuje,“ zdůraznil Králíček.
