Chorvatská ekonomika dál tápe. Členství v unii moc nezměnilo, hodnotí obyvatelé
Když se řekne Chorvatsko, většině Čechů se asi jako první vybaví moře a malebná městečka na jadranském pobřeží. Turistický ruch ale do chorvatské ekonomiky nepřispívá tak moc, jak by si mnozí představovali. I s tím by mohla Chorvatsku pomoct Evropská unie. Členství v osmadvacítce ale podle obyvatel zatím jihoevropskému státu nic moc nepřineslo.
„Zatím se nic nezměnilo, můj vztah k Evropské unii proto není nijak pozitivní,“ říká pan Ante, zaměstnanec státní správy. Počítá se mezi euroskeptiky, stejně jako řada dalších Chorvatů. Má pocit, že se členství Chorvatska v osmadvacítce do jeho života nijak nepromítá.
Jak se daří lidem v nejmladší zemi osmadvacítky a jak členství vnímají, natáčela v Chorvatsku reportérka Tea Parkanová
„Nevím, jestli je to chyba našich politiků nebo všech dohromady. Mám prostě dojem, že víc ztrácíme, než získáváme. Možná že členství v unii jen neumíme využít a časem se to zlepší, ale v téhle chvíli nejsme zrovna optimisti,“ doplňuje.
Skeptická je i paní Danka, která nedávno přišla o práci. Textilka Kamensko, ve které pracovala, se po dlouholetých potížích dostala do konkurzu a začala propouštět. „Peníze, které nám Brusel posílá, utratí naši politikové. My, občané, z toho nemáme nic,“ říká.
Najít nové zaměstnání nejspíš nebude pro paní Danku zrovna snadné. Bez práce je totiž v současnosti bezmála 18 procent Chorvatů. Nezaměstnaná je navíc skoro polovina mladých lidí do 25 let. Horší výsledky mají mezi unijními zeměmi jen Španělsko a Řecko.
Recese potrvá, hodnotí ekonomové
Chorvatské ekonomice se už pět let nedaří překonat recesi a podle předpovědí ekonomů se jí to nejspíš nepovede ani letos. Dopady hospodářské krize pociťují na vlastní kůži podnikatelé. Vstup do Evropské unie jim přinesl především řadu administrativních změn a nutnost přizpůsobit se evropským pravidlům. V případě řeznictví je to třeba směrnice týkající se hygieny potravin.
„Máme míň zákazníků, obrat je asi o 30 procent nižší než dřív. Jako by se peníze ztrácely z oběhu. Je to složitější než dřív, přibylo nám dost papírování,“ vysvětluje zpoza svého řeznického pultu Krešimir.
Sýrařka Anna s ním souhlasí, přitom ale věří, že se jejím výrobkům dostane díky členství v unii určité ochrany. „Je to tradice, doufám, že nám teď vláda pomůže dostat naše domácí sýry i na evropský trh a zaštítí nás, výrobce kvalitních domácích potravin.“
Nakonec i Anna přiznává, že obchody nejdou tak, jak by si představovala. Na hodnocení přínosu členství Chorvatska v Evropské unii je ale podle ní ještě brzy. S tím souhlasí i vedoucí záhřebského institutu pro evropská a globální studia Andželko Milardović:
„Největším lákadlem pro vstup do unie byly evropské fondy a pohádka o tom, že všechno začne vzkvétat. Jenže to ještě chvíli potrvá. Místo medu a mléka přišlo vystřízlivění a realita. Právě proto jsou teď lidé skeptičtí a pesimističtí.“
Podle profesora Milardoviće vstup do Evropské unie nesporně pomohl studentům. Možnost různých studijních pobytů sice měli i dřív, teď se jim ale dveře do Evropy opravdu otevřely a oni toho také využívají.
„Hranice jsou teď prakticky otevřené a vzdělaní lidé mají možnost odjet do zahraničí a zkusit štěstí tam. Někteří mí přátelé z fakulty přesně tohle udělali. Dostudovali, odjeli za prací jinam a mají se skvěle,“ vypráví o otevřené bráně do Evropy Marko, student Filozofické fakulty Záhřebské univerzity.
