Chorvatská ekonomika dál tápe. Členství v unii moc nezměnilo, hodnotí obyvatelé

Když se řekne Chorvatsko, většině Čechů se asi jako první vybaví moře a malebná městečka na jadranském pobřeží. Turistický ruch ale do chorvatské ekonomiky nepřispívá tak moc, jak by si mnozí představovali. I s tím by mohla Chorvatsku pomoct Evropská unie. Členství v osmadvacítce ale podle obyvatel zatím jihoevropskému státu nic moc nepřineslo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

slavnosti Božího těla | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

„Zatím se nic nezměnilo, můj vztah k Evropské unii proto není nijak pozitivní,“ říká pan Ante, zaměstnanec státní správy. Počítá se mezi euroskeptiky, stejně jako řada dalších Chorvatů. Má pocit, že se členství Chorvatska v osmadvacítce do jeho života nijak nepromítá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se daří lidem v nejmladší zemi osmadvacítky a jak členství vnímají, natáčela v Chorvatsku reportérka Tea Parkanová

„Nevím, jestli je to chyba našich politiků nebo všech dohromady. Mám prostě dojem, že víc ztrácíme, než získáváme. Možná že členství v unii jen neumíme využít a časem se to zlepší, ale v téhle chvíli nejsme zrovna optimisti,“ doplňuje.

Skeptická je i paní Danka, která nedávno přišla o práci. Textilka Kamensko, ve které pracovala, se po dlouholetých potížích dostala do konkurzu a začala propouštět. „Peníze, které nám Brusel posílá, utratí naši politikové. My, občané, z toho nemáme nic,“ říká.

Najít nové zaměstnání nejspíš nebude pro paní Danku zrovna snadné. Bez práce je totiž v současnosti bezmála 18 procent Chorvatů. Nezaměstnaná je navíc skoro polovina mladých lidí do 25 let. Horší výsledky mají mezi unijními zeměmi jen Španělsko a Řecko.

Recese potrvá, hodnotí ekonomové

Chorvatské ekonomice se už pět let nedaří překonat recesi a podle předpovědí ekonomů se jí to nejspíš nepovede ani letos. Dopady hospodářské krize pociťují na vlastní kůži podnikatelé. Vstup do Evropské unie jim přinesl především řadu administrativních změn a nutnost přizpůsobit se evropským pravidlům. V případě řeznictví je to třeba směrnice týkající se hygieny potravin.

„Máme míň zákazníků, obrat je asi o 30 procent nižší než dřív. Jako by se peníze ztrácely z oběhu. Je to složitější než dřív, přibylo nám dost papírování,“ vysvětluje zpoza svého řeznického pultu Krešimir.

Sýrařka Anna s ním souhlasí, přitom ale věří, že se jejím výrobkům dostane díky členství v unii určité ochrany. „Je to tradice, doufám, že nám teď vláda pomůže dostat naše domácí sýry i na evropský trh a zaštítí nás, výrobce kvalitních domácích potravin.“

Korčula patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na chorvatském přímoří | Foto: Martin Dorazín

Nakonec i Anna přiznává, že obchody nejdou tak, jak by si představovala. Na hodnocení přínosu členství Chorvatska v Evropské unii je ale podle ní ještě brzy. S tím souhlasí i vedoucí záhřebského institutu pro evropská a globální studia Andželko Milardović:

„Největším lákadlem pro vstup do unie byly evropské fondy a pohádka o tom, že všechno začne vzkvétat. Jenže to ještě chvíli potrvá. Místo medu a mléka přišlo vystřízlivění a realita. Právě proto jsou teď lidé skeptičtí a pesimističtí.“

Podle profesora Milardoviće vstup do Evropské unie nesporně pomohl studentům. Možnost různých studijních pobytů sice měli i dřív, teď se jim ale dveře do Evropy opravdu otevřely a oni toho také využívají.

„Hranice jsou teď prakticky otevřené a vzdělaní lidé mají možnost odjet do zahraničí a zkusit štěstí tam. Někteří mí přátelé z fakulty přesně tohle udělali. Dostudovali, odjeli za prací jinam a mají se skvěle,“ vypráví o otevřené bráně do Evropy Marko, student Filozofické fakulty Záhřebské univerzity.

Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme