Není čas na unáhlená gesta vůči Rusku, řekl Fico při oslavách konce války
Výročí konce 2. světové války si pravidelně připomínají taky v Bratislavě. Slovenskou metropoli osvobodila sovětská armáda a na město už desítky let shlíží velký památník rudoarmějce. Ten je od včerejška taky slavnostně nasvícený. Diskuse o tom, jakou má mít Bratislava dominantu, je ale v tomto případě podružná. Při oslavách se rozebírá i vztah Slováků k Rusku a to hlavně ve světle současné ukrajinské krize.
Bratislavský Slavín, vrch nad městem s památníkem rudoarmějce, nabídl i letos tradiční obrázek. Na čestné pohřebiště tisícovek padlých sovětských vojáků dorazily delegace z Ruska i ze Slovenska.
„Je třeba na ně vzpomínat. A nezapomenout na ty strašné hrůzy války, aby se neopakovala,“ říká starší žena.
Někteří ale přišli úplně omylem a rudoarmějce na vysokém pylonu si prohlíželi trochu nedůvěřivě.
O slovenských oslavách konce druhé světové války mluvil zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
„Je to nějaký symbol něčeho, ne? Slovenskou historii neznám, protože mě to vůbec nezajímalo, kdo a jak nás osvobodil,“ přiznává mladý Slovák a dodává: „Má to nějaký význam, proč tu ten památník stojí, a lidé, co jsou tady, si to přišli dnes uctít.“
Oddělit pietu za padlé sovětské vojáky od kroků současného Ruska odmítl před časem třeba primátor Liptovského Mikuláše. Ten kvůli situaci na Ukrajině nepozval ruského zástupce na oficiální oslavy osvobození města a vyvolal tím velký rozruch. Přímo na Slavíně ho kritizoval i slovenský premiér Robert Fico.
„Čas, který žijeme, není časem pro laciná gesta, jaké udělal primátor Liptovského Mikuláše. Jakákoliv momentální politická situace by neměla nikoho svádět k rychlému, a hlavně zbrklému jednání. Moje vláda bude vždy pěstovat vyvážený přístup,“ prohlásil Fico.
Památníku padla za oběť kostelní věž
Památník sovětským obětem si sám jednu oběť vyžádal, i když ne lidskou. Hned na vedlejším kopci totiž stála obrovská věž kostela se svítícím křížem. Komunistům ale překážela ve výhledu na sochu sovětského vojáka, a tak věž nechali v 50. letech uříznout.
„Nejdřív navrhovali, že se ta věž zkrátí o polovinu, ale nakonec se víceméně odstranila celá. Byl to železobetonový skelet, a když ho začali rozbíjet, zjistili, že jim to padá po celých blocích. Tak se to víceméně odstranilo úplně komplet,“ připomíná páter Chryzostom z kostela Panny Marie Sněžné.
Na to už si dnes ale málokdo vzpomene a stráž nad městem od 60. let drží zmiňovaný rudoarmějec. Podle některých historiků má Rudá armáda na Slovensku oproti Česku lepší image i kvůli účasti Sovětů v Karpatsko-dukelské operaci a ve Slovenském národním povstání. Obě události si totiž Slováci dodnes živě připomínají.
