Farmáři na Vysočině si stěžují. Místo výroby se prý zvýhodňuje činnost spekulantů
Současná zemědělská politika podle farmářů z Vysočiny zvýhodňuje osoby, které se nevěnují produkci, ale spíše spekulují s pozemky a dotacemi. Skutečně hospodařící zemědělci pak nemají kam rozšiřovat výrobu a řada potravin se musí dovážet. Tento problém prý neřeší ani chystané návrhy ministerstva zemědělství.
„Určitě bych rozšiřoval, ale není z čeho brát. Veškerá půda je zabraná. Spekulanti shrábnou dotace, zmulčují a jedou dál,“ stěžuje si Václav Vacek, zemědělec z Vyskytné u Jihlavy.
Sám prý na něco takového nemá povahu. „Na Vysočině jsou ještě sedláci, kteří pořád mají snahu vyrábět mléko, pěstovat brambory, byť nejsou dotačně podporovaní,“ souhlasí Václav Vala, předseda představenstva agrární komory v Havlíčkově Brodě.
I jemu vadí systém zvýhodňující velké vlastníky pozemků, kteří pole jen zatravní a jednou za rok posečou.
„Chceme nastavit podmínky tak, aby podpora na trvalé travní porosty opravdu byla vázána na určité zatížení dobytčích jednotek,“ slibuje změnu ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Farmáři věnující se produkci ale varují, že ani aktuální návrhy ke zlepšení situace nepovedou. „Dokonce jsou některé pro výrobu ještě komplikovanější, než byly doposud,“ myslí si Vala.
Podle něj tak budou nadále zvýhodněni ti, kteří se nesnaží o výrobu. Jako příklad uvádí výkonost ekologického zemědělství, kde je podpora také vázána na plochu pozemků, a ne na dosaženou produkci.
'Odvádějí dotace pryč ze zemědělství'
„Do nebe volající průšvih jsou sady. Z celkem asi 21 tisíc hektarů máme zhruba šest tisíc v ekologickém režimu. A řada z nich nevytvoří ani kilo produkce,“ upozorňuje Vala.
Spekulanti prý navíc nevrací dotace v podobě investic, ale odvádějí je pryč ze zemědělství, což nepřispívá ani kvalitě produkce, ani jejímu rozsahu.
„Je trošku ostudou, když se klasická česká potravina, jako je vepřové maso, z 50 procent dováží z ciziny. Bylo by logické, aby pozemky, na kterých se nevyrábí, byly přístupné výrobním zemědělcům, ale bohužel to tak není, protože když se na nich nevyrábí, tak se tam obvykle berou lepší dotace, než kdyby se to těm výrobním farmářům pronajalo,“ dodává Vala.
Život na Vysočině ovlivňuje zásadním způsobem prosperita zemědělství. Pracuje v něm sedm procent obyvatel a další jsou zapojeni do návazných oborů, například ve zpracovatelských společnostech.
