Důležitá je komunikace, říká o opožděných výplatách sportovců Švancara

Vydělat peníze není pro většinu z nás snadné a mít stabilní a slušně i včas placené zaměstnání znamená mnohdy jenom přání, které se těžko plní. Platí to i pro profesionální fotbalisty, i když ti jsou často braní jako lidé, kteří žijí pohodlně, dostávají hodně peněz a ani si to podle mnohých škarohlídů nezaslouží.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Jindřišek z Bohemians (vlevo) a Petr Švancara z Příbrami | Zdroj: ČTK

Jenže realita je často mnohem pochmurnější a snaha dostat se k vlastní výplatě se někdy mění i v nepříjemnou tichou válku. Odvaha rázně se o své peníze přihlásit často hráčům chybí.

„Problémy takové nemám, ale taky nejsem hluchý a v klubu jsou kluci, jeden nebo dva, co to chtějí řešit,“ říká Petr Švancara.

V lize prošel i Brnem, Slováckem, Slavií nebo Viktorií Žižkov, mezi profesionálními fotbalisty v Česku se coby hráč pohybuje víc než patnáct let, a má tak vcelku dobrý obrázek o tom, jestli kluby plní smlouvy a posílají včas fotbalistům výplaty.

Situace je prý lepší než třeba před deseti lety. Ale stále se najdou případy, kdy hráči na výplatu čekají někdy i několik měsíců. V posledních letech tím trpívají třeba fotbalisté momentálně druholigové Viktorie Žižkov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fotbalové výplaty jsou v některých klubech se zpožděním, někde i dost výrazným

Podle Švancary je hodně důležité hlavně to, jakým způsobem klub s hráči komunikuje, pokud se výplaty opozdí.

„Od některých kluků jsem se dozvěděl, že na Žižkově, který je v současnosti z tohohle pohledu nejznámější, teď dostali za listopad. To je šílené, ale ještě šílenější je někdy ta komunikace, že se v některém klubu dlouhodobě lže. Tvrdí jim, že to nějak bude, ale nakonec to je jinak. To je podle mě katastrofa.“

„I když jsem v nějakém klubu nedostal výplatu patnáctého, tak sedmnáctého přišel manažer a řekl, že to není proto a proto, tak to považuji za fantastickou komunikaci a nikdo s nikým nemá problém,“ vysvětluje Švancara po osvětovém semináři pro ligové fotbalisty, kterou pořádala Česká asociace fotbalových hráčů.

Semináře za lepší budoucnost

Ta se snaží v podobně nepříjemných situacích nabízet pomoc, ale na rozdíl od Švancary většina ostatních ligových fotbalistů není jejím členem a ani jinak se na ni neobrací s žádostí o pomoc. Místo snahy dostat své peníze a nedostat se do existenčních problémů v nich často zvítězí strach, že ohrozí svou budoucnost v klubu, se kterým se pustí do křížku, byť na peníze mají nárok.

„Myslím si, že to je někdy až žabomyší válka. V tom, že si hráč může myslet, že proti němu klub něco má. Že ho dá do B-týmu. Já to za svou kariéru téměř nezažil, že by mi někdo něco dlužil. Ale, a proto jsem na té schůzce byl, věřím, že to dospěje do takového stadia, že tyto problémy už nebudou,“ vyhlíží Petr Švancara lepší budoucnost.

Zároveň také vyzývá své kolegy z ligových klubů k tomu, aby se k ní propracovali díky větší angažovanosti a tím, že se budou odvážněji a třeba i organizovaně prát za peníze, na které mají podle smlouvy nárok.

Jan Kaliba, Martin Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme