Nicholas Winton by mohl dostat Řád bílého lva dříve než v říjnu. Kvůli věku a zdraví
Zachránce stovek židovských dětí Nicholas Winton by měl dostat Řád bílého lva. Dnes to odsouhlasila vláda. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bylo dobré, aby Winton dostal nejvyšší státní vyznamenání co nejdřív.
Prezident původně plánoval, že mu vyznamenání předá při oslavách vzniku samostatného Československa 28. října. Jurečka chce navrhnout dřívější termín – vzhledem k Wintonově věku a zdravotnímu stavu.
Jurečka se chce na prezidenta obrátit osobním dopisem, případně ho navštívit. „Požádám, jestli by nebylo možné udělat výjimečný krok v případě takto výjimečného muže," uvedl Jurečka.
Zeman letos v květnu poslal Wintonovi blahopřejný dopis k jeho 105. narozeninám a pozval ho na návštěvu do Prahy.
„Pan prezident v dopise označil čin Nicholase Wintona za mimořádný z mnoha důvodů. Předně je příkladem lidskosti, nezištnosti, osobní odvahy a skromnosti. I proto se pan prezident rozhodl udělit siru Nicholasi Wintonovi ke dni státního svátku 28. října 2014 Řád bílého lva. Při té příležitosti pan prezident pozval sira Nicholase Wintona do Prahy, kde by chtěl osobně toto ocenění předat,“ řekl tehdy prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL je 28. říjen termín závazný v podstatě pro občany České republiky:
„Z toho se dá vyvodit, že by to bylo možné udělat teoreticky i dříve. Jedna z možností je předání i z důvodu věku našim velvyslancem ve Spojeném království. Je to možnost, která bude konzultována.“
Nicholas Winton zorganizoval těsně před vypuknutím druhé světové války převoz 669 československých židovských dětí z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava do Británie, a tím jim zachránil život.
Britský burzovní makléř Nicholas Winton si zlo přicházející z Německa uvědomil ve chvíli, kdy se před hrozbou nacismu začalo k jeho rodině do Anglie stěhovat židovské příbuzenstvo. Ani na chvíli proto nezaváhal, když ho jeho přítel požádal, aby zkusil z Prahy odvézt děti. Jednoduché to však nebylo.
„Britové nebyli ochotní povolit dětem vstup do země bez doprovodu. Koneckonců tehdy byly britské děti evakuovány z Londýna. Byla to obtížná doba. Když jsem šel na ministerstvo vnitra, řekli mi ano, můžete to dělat, a tady jsou podmínky, na základě kterých můžete děti do Británie přivézt,“ vzpomínal Nicolas Winton na dobu těsně před druhou světovou válkou.
O Wintonově hrdinství se půl století mlčelo
V Praze měl kancelář, která záchranu dětí zařizovala, další lidé hledali v Anglii náhradní rodiny, které by děti přijaly.
Druhého srpna 1939 vyrazil z Prahy poslední vlak, který úspěšně dojel do Anglie. O měsíc později už děti takové štěstí neměly, vypukla válka a Němci vlak zastavili a vrátili.
Na Wintonovu odvážnou a riskantní práci a stovky zachráněných dětí se na půl století skoro zapomnělo.
Seznamy dětí však objevila v roce 1988 Wintonova manželka Greta při úklidu půdy. Dokumenty předala britské historičce, která v televizním studiu BBC zorganizovala dojemné setkání zachráněných a zachránce.
