Proti dosud nevyléčitelnému typu leukémie má pomoci biologická léčba
Novou naději pro stovky pacientů v Česku a bezpočet nemocných ve světě znamená studie, kterou dnes prezentovali odborníci na poli hematologie a jejíž výsledky označují za průlom. Vyplývá z nich, že díky biologické léčbě se mohou uzdravit i ti, kteří onemocněli dosud nevyléčitelným typem leukémie. Novou léčbu se zatím se podařilo ověřit na pacientech ve Francii a v rámci celoevropské studie se do ní celkem zapojí na 500 pacientů.
Na studii se podílí také pražský Ústav hematologie a krevní transfúze.
„Výzkum se týká takzvané chronické myeloidní leukémie, což je onemocnění, které sice neprobíhá nijak agresivně, ale může, pokud se nebude dobře léčit, do agresivní formy přejít,“ říká přednostka klinického úseku ústavu Hana Klamová.
O léčbě leukemie mluvila na Radiožurnálu Hana Klamová, přednostka klinického úseku pražského Ústavu hematologie a krevní transfúze
„Tím, že se objevily ony nové léky, takzvaná cílená léčba inhibitory tyrozinových kináz, tak na přelomu století už vlastně bylo možné pacienty léčit takovým způsobem, že po určité době došlo k docílení velice kvalitní molekulární odpovědi, která vyvodila myšlenky k této léčbě,“ vysvětluje.
Do probíhající celoevropské klinické studie je zařazeno 53 pacientů z České republiky. Celkový počet daný pro celou Evropu bylo 500 nemocných. „Ale vzhledem k tomu, že předběžné výsledky jsou velice optimistické, bude nejspíš počet možných zařazených pacientů ještě navýšen,“ domnívá se Klamová.
Změny v molekulární struktuře
Biologická léčba, která může podle dosavadních testů potlačit dosud nevyléčitelnou nemoc, spočívá zjednodušeně řečeno ve změnách v molekulární struktuře.
„Není to chemoterapie, to znamená, že nezasahuje tak nepříjemně svými vedlejšími účinky. Ale je to léčba, která se musí podávat velice dlouhodobě, takže je i velice finančně náročná,“ poznamenává Hana Klamová.
„Víceméně vznikl takový předpoklad, že pokud by pacienti byli v dlouhodobé odpovědi, mohlo se zkusit léčbu vysadit, pravidelně monitorovat a sledovat, co se bude dít,“ popisuje lékařka.
Nadějný pokus ve Francii
Poprvé to v roce 2007 vyzkoušeli francouzští lékaři. Na menším počtu pacientů se jim podařilo zjistit, že kolem 40 procent nemocných zůstává i poté, co se léčba vysadí, v dobré odpovědi. „A následně potom byla koncipována ona celoevropská studie, do které jsme měli možnost zařadit i české pacienty a naše pracoviště,“ doplňuje Klamová.
Specializovaná centra v Česku se zapojila tím, že vytipovala pacienty, kteří splňovali kritéria zařazení, a provedla s nimi pohovor. Pokud pacienti souhlasili s biologickou léčbou, stávající léčba jim byla vysazena.
„Jsou však velmi pečlivě, velice pravidelně a často kontrolováni těmi molekulárně-biologickými metodami, abychom včas zachytili eventuální ztrátu této velké odpovědi a mohli jim léčbu případně vrátit zpět,“ dodává Hana Klamová.
