2. světovou válku pomohlo zkrátit dešifrovací centrum v londýnském Bletchley
Vítězství nad nacisty se před 70 lety nerodilo jen v krvavých bojích na plážích v Normandii, ale taky daleko v týlu za psacím stolem. S tužkou a papírem tam desítky bezesných nocí strávili britští kryptoanalytici, kteří dokázali rozluštit i ty nejsložitější německé kódy. V našem seriálu o vylodění v Normandii vás teď vezmeme do kdysi ostře utajovaného areálu Bletchley Park. Ten se nejčastěji spojuje se strojem Enigma a geniálním matematikem Alanem Turingem.
„Má se za to, že práce v Bletchley Parku zkrátila válku o dva roky. Když si uvědomíte, že během světového konfliktu zahynulo mezi 55 a 65 miliony lidí, tak si odvodíte, kolik to znamenalo milionů zachráněných životů," říká Mike Chapman.
Dešifrovací londýnské centrum Bletchley Park navštívil i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně Jiří Hošek
Chapman provádí zájemce po památníku strategického areálu, o jehož existenci neměli Němci, přesvědčení o dokonalosti svých šifrovacích strojů Lorenz a Enigma, ani potuchy. Podle pamětníků bylo Bletchley něco jako lepší vězení s nekonečnou pracovní dobou, přísnými bezpečnostními kontrolami a otřesnou stravou.
„Problém spočíval v tom, že v Bletchley sice mohli rozluštit kód Enigma, ale nastavení šifrovacího stroje Němci měnili každé ráno. Turing a spol. tak museli šifru luštit každý den znovu a znovu, což byl velký závod s časem," popisuje kurátor výstavy o slavném matematikovi v londýnském Muzeu vědy David Rooney.
Rozluštit kód Enigma nepomohla Alanu Turingovi jen jeho genialita či dešifrovací stroje jako Bomb, ale i formální styl, kterým Němci psali své zprávy. Turing si tak mohl být prakticky jistý, že posledních 10 písmen každé depeše znamená Heil Hitler.
„Všechny zásadní rozluštěné německé zprávy, které přicházely z Bletchley, měly označení ULTRA. To byl nápad Winstona Churchilla. Měly ještě větší stupeň utajení, než „přísně tajné." Končily právě na stole premiéra," vysvětluje Mike Chapman.
„Neustále se chytal nových věcí, oborů a poznatků a posouval hranice myšlení. Škoda, že nežil déle. Později koketoval s biologií a kdo ví, jak by to bývalo dopadlo," vzpomíná na slavného předka Turingův synovec Dermot.
V roce 1954 umírá Alan Turing, perzekuovaný pro svou homosexualitu, za nejasných okolností na otravu kyanidem. O 55 let později se tehdejší premiér Gordon Brown omluvil za příkoří spáchané na člověku, který druhou světovou válku pomohl zkrátit o několik let.
