Předseda zelených Ondřej Liška rezignuje kvůli eurovolbám na funkci

Předseda Strany zelených Ondřej Liška rezignuje k 8. červnu na svou funkci. Důvodem je neúspěch strany v evropských volbách. Jako první o tom informovala ČTK, Liška následně tento krok potvrdil na tiskové konferenci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ondřej Liška na sjezdu Strany zelených v Praze. | Foto: Tomáš Adamec

„Rozhodl jsem se rezignovat už dnes, abych ukázal, že v čele Strany zelených stojí a bude stát člověk, který reflektuje, kde Strana zelených stojí. Rozhodně ze Strany zelených neodcházím,“ prohlásil Liška.

Liška, který byl lídrem evropské kandidátky zelených, už po oznámení výsledků hlasování hovořil o neúspěchu a možné rezignaci. Její termín zvolil tak, aby mohl odstoupit na příštím zasedání republikové rady zelených.

Přehrát

00:00 / 00:00

O své rezignaci mluví Ondřej Liška

Stranu poté povede první místopředsedkyně Jana Drápalová. Nového řádného předsedu zelení zvolí na sjezdu, který by se mohl uskutečnit po podzimních komunálních volbách.

Šestatřicetiletý Liška vede zelené od konce roku 2009, od té doby svou funkci několikrát obhájil. Do sněmovny se však strana s Liškou v čele nikdy neprobojovala. V podzimních parlamentních volbách získala těsně nad tři procenta hlasů.

Stížnost na 5% hranici

Zelení v eurovolbách získali 3,77 procenta hlasů. Strana se teď chce obrátit na Ústavní soud se stížností na pětiprocentní hranici, jejíž překročení je nutné k získání mandátu ve volbách do Evropského parlamentu.

„Evropské volby jsou odlišné od ostatních. Tam by měla platit poměrnost. Přirozený práh pro zisk mandátu je už těch samotných 21 mandátů, které se rozdělují. 5procentní uzavírací klauzule je tam zcela umělá, prosazená z minulosti velkými stranami tak, aby více koncentrovaly zisk hlasů pro větší strany,“ vysvětluje Liška.

To podle něj dává smysl při volbách do Poslanecké sněmovny, kde se na základě zisku ve volbách sestavují vlády a koalice.

„Je tam určitý oprávněný důvod zabránit tříštění sil, které by potom znemožňovaly sestavení smysluplných koalic. Ve volbách do Evropského parlamentu nic takového nehrozí,“ je přesvědčen.

Úsvit propadl v eurovolbách. Hranice 5 procent nedosáhli ani piráti a zelení, obrátí se na soud

Číst článek

K zeleným se stížností přidá i Česká pirátská strana. Piráti získali v eurovolbách 4,78 procenta. Stížnost by ale podle předsedy Ivana Bartoše podali i v případě, kdyby se do Evropského parlamentu probojovali. Sází na to, že letos v Německu už ústavní soud hranici pro mandát zrušil:

„Je jednota v různorodosti, a to bychom měli naplňovat. Německo tu cestu ukázalo a naopak tam piráti získali mandát. Kdežto v České republice téměř s podporou mandát nezískali.“

Jednotlivé evropské státy mají hranici pro vstup do europarlamentu nastavenou různě.

Volby do EP 2014: počty hlasů | Foto: Český rozhlas

Výsledky eurovoleb rozložení sil v koalici nezmění, tvrdí lídři všech tří vládních stran

Číst článek

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme