Po nepovedené dovolené lze žádat o odškodnění i za citovou újmu a zkaženou radost
Od letošního roku mohou lidé díky novému občanskému zákoníku požadovat odškodnění i za zkaženou radost z dovolené a citovou újmu. Novinka má mimo jiné přimět cestovní kanceláře, aby sladily nabídku v katalogu se skutečnými podmínkami na místě.
Nový občanský zákoník zároveň zavádí odpovědnost cestovní kanceláře za narušení dovolené. A to hlavně v případech, kdy dojde ke zkrácení zájezdu nebo dokonce k jeho zmaření. Cestovní kancelář tak nově odpovídá i za újmu, která klientovi kvůli dovolené vznikne.
Pokud si například klient objednal hotel přímo u pláže, ale na místě zjistí, že vzdálenost je mnohem větší, může žádat o finanční kompenzaci. Zákazníci mohou vysoudit peníze i například za horší ubytování, než bylo uvedeno v katalogu, nebo za to, že jim cestovní kancelář odepřela slíbené zážitky.
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra
Odškodnění se bude týkat hlavně situací, kdy pořadatel, tedy cestovní kancelář, nedodrží to, co bylo ujednáno. Pokud je například ubytování ve větší vzdálenosti, může klient požadovat až čtvrtinovou slevu z ceny zájezdu.
Za chybějící výhled na moře to je i deset procent. A jestli najde klient v pokoji plíseň nebo brouky, může vyžadovat až poloviční slevu. Další nároky se týkají třeba neuklizeného pokoje nebo nedostatků ve stravování. I tam platí až padesátiprocentní náhrada. Výši odškodného při narušení dovolené zákon nespecifikuje.
"V praxi ještě cestovní kanceláře přesně netuší, jakým způsobem mají přistupovat ke kompenzaci za tuto újmu, zákon nestanovuje žádné konkrétní výše náhrady pro klienty," říká mluvčí Asociace cestovních kanceláří a agentur Kateřina Petříčková. Jak velké bude odškodnění, určí nakonec až soudci.
Odškodnění přichází na řadu také v případě problémů v letecké dopravě. Jde například o ztracená či poničená zavazadla. Občas se zničí i zásilka, která byla označena jako křehká. Na diskusním fóru německého serveru travelamigos.de jsou však i kurióznější stížnosti.
Jeden cestující reklamoval například to, že muž na sousedním sedadle chrápal. Jiný pasažér z Německa se po příletu do Venezuely rozčiloval, že letěl na dovolenou moc dlouho. Delegátka ho zaskočila tím, že letěl přes Atlantik. Dotyčný výletník si myslel, že směřuje na Kanárské ostrovy. A jeden anglický pasažér si zase stěžoval na to, v jakém pořadí letuška lila do hrníčku s čajem vodu a mléko.
Reklamace se musí řešit co nejrychleji
Co tedy dělat ve chvíli, kdy cestující na letiště dorazí, ale jeho zavazadlo nikoli? „Je potřeba jednat poměrně rychle, protože jsou lhůty, do kdy lze uplatnit náhradu skutečně vzniklé škody. Nejlépe na letišti vyhledat příslušnou přepážku a tam požádat o vyplnění a potvrzení takzvaného PIR reportu, kde se zanese, co se stalo,“ radí Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra.
Rušení letů nebo jejich zpoždění je velmi nepříjemné. Dopravce nebo cestování kancelář má povinnost se bezplatně postarat o svého klienta.
„Odvíjí se to od počtu hodin, které závisí na délce letu, ale řádově od dvou hodin výš můžete požadovat bezplatnou péči v podobě občerstvení, případně také ubytování, pokud je to nutné při čekání na náhradní spoj,“ vysvětluje Tichota.
„Tato péče platí i v případech špatného počasí. Rozdíl je jen v tom, že zasáhne-li mimořádná okolnost, nemáte nárok na paušální náhradu škody ve výši 250 až 600 eur. Jinak je péče aplikovatelná vždy,“ dodává.
