Brazilci jsou při zápasech své reprezentace nervózní, veselí i hysteričtí

Když se řekne, že Brazilci jsou fotbalem posedlí, ráno s ním vstávají a večer uléhají a vlastně se do něj rodí, a pak s ním i umírají, zní to abstraktně. Aby jiný fanoušek viděl, jak to vypadá v praxi, musí vyrazit třeba do jedné z hospod v Riu de Janeiru, kde na dálku sledovali tamní obyvatelé utkání svého týmu na domácím mistrovství světa proti Mexiku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brazilci sledují zápas své fotbalové reprezentace | Foto: Jan Kaliba

Hospoda, která se v překladu jmenuje Pivní ráj, přetéká žlutými postavičkami. Některé jsou poctivě zahalené do vlajky a všechny, včetně jednoho stolu plného brazilských seniorek, se upřeně dívají do tváří brazilských reprezentantů na televizní obrazovce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportér Jan Kaliba vyrazil do hospody plné Brazilců a zjistil, jak moc mají domácí fanoušci fotbal v krvi

Ani pití si zde nejde objednat u nikoho jiného, než u fotbalistky s číslem deset na zádech, protože všechny servírky jsou navlečené do dresu brazilské fotbalové reprezentace. A tento „dress code“ vládl také u těch, kteří museli do práce. Alespoň na půl dne, než začalo oficiální volno.

„My Brazilci při mistrovství světa nosíme zeleno-žlutá trička všude, doma, na ulici i v práci, máme je jako uniformu. I u nás u soudu, kde pracuju, jsou tak všichni oblečení, všude je výzdoba v brazilských barvách a v den zápasu se nemůžeme dočkat, až budeme moct jít domů a sledovat zápas,“´vysvětluje Fernanda, ale je trochu nervózní z toho, že je vyrušena ze sledování televizní obrazovky.

Ricardo a Fernanda sledují zápas mistrovství světa mezi 'jejich' Brazílií a Mexikem

Restaurace, ve které televize chybí, musí při mistrovství světa nutně zkrachovat. Naopak ty, které jsou obrazovkami osázené, mají o výdělek postaráno.

Když utkání začne, tak Brazilci lehce utichnou, nervózně posedávají a občas nespokojeně něco zamručí sousedovi do ucha. Hlavně ale drtí pěsti a všemožně tlačí své fotbalisty dopředu.

V Brazílii je 200 milionů trenérů

„Fandíme, ale vždycky nervózně. I když si myslíme, že máme nejlepší tým na světě, tak jsme nervózní. Ale taky veselí a šťastní, protože fotbal je naše první láska. A když prohrajeme, tak pláčeme, sice už ne tolik, ale většina pláče. Já se ale těším, až budeme plakat radostí,“ říká Brazilec Ricardo, který vyrůstal v Česku, o kterém se říká, že je v něm deset milionů trenérů. V Brazílii jich je o pár desítek milionů víc.

I seniroky byly z bezbrankové remízy Brazílie s Mexikem zklamané | Foto: Jan Kaliba

„Říkáme, že tady máme dvě stě milionů trenérů. Každý ví, jak má být složený tým, kde kdo má hrát a co musí dělat,“ dodává Ricardo.

Noční můrou brazilských fanoušků je, když nepadají góly. Když se schyluje k remíze 0:0, tak se nervozita mění v nevrlost a někdy i v solidní hysterii. Brazilci neuvěřitelně trpí tím, že jejich nejlepší řadou je obrana a i ona čtveřice fanynek v důchodovém věku ještě před konečným hvizdem platí, aby mohla odejít.

„Jsem z toho trochu zklamaná, i když pořád lepší, než kdybychom prohráli. Chodíme s holkami sledovat fotbal pravidelně už několik let a každá pamatujeme hodně. Největší radost jsme měly z pátého titulu mistrů světa v roce 2002. A největší zklamání bylo v roce 1950 porážka s Uruguayí,“ dodává jedna ze starších dam.

Jan Kaliba, Štěpán Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme