Stát nechce dotovat střední školy, jejichž absolventi končí na úřadech práce

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pokračuje v bilančních návštěvách resortů. Dnes se sešel se svým spolustraníkem, ministrem školství Marcelem Chládkem. Probírali například změny ve financování základních a středních škol s ohledem na trh práce. Předseda vlády považuje za důležité také dokončit novelu zákona o vysokých školách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Bohuslav Sobotka | Foto: ČSSD

Chládek informoval premiéra o tom, že z úkolů, které jeho resortu uložila koaliční smlouva a programové prohlášení vlády, má hotových 80 procent.

„Očekávám tedy, že pan ministr v září letošního roku předloží do vlády novelu zákona o vysokých školách, která by měla zvýšit důraz na kvalitu vysokoškolského vzdělání, například z hlediska zlepšení akreditačního procesu, ale samozřejmě by měla umožnit vysokým školám, aby se adaptovaly na nové podmínky. To znamená, že by měla umožnit i modernizaci našeho vysokého školství,“ uvedl Sobotka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání politiků sledovala redaktorka Věra Masopustová. Svůj názor připojil zástupce obecně prospěšné společnosti EDUin Tomáš Feřtek

Klíčovým úkolem ministerstva je podle Sobotky také příprava reformy financování regionálního školství.

U mateřských a základních škol by měly pomoci i evropské peníze. Učiliště a střední školy by zase měly reagovat na požadavky trhu práce.

„Je velmi důležité, aby se reformovalo učňovské školství tak, aby obory, do kterých stát investuje finanční prostředky, odpovídaly poptávce na straně zaměstnavatelů,“ upozornil Sobotka. Na mysli má zejména kvalitu vzdělání, jazykové vybavení a pracovní návyky.

Vyzdvihl zejména potřebu intenzivního dialogu se zaměstnavateli. „Jsem rád, že pan ministr přišel s celou řadou zajímavých nápadů. Oceňují návrh na zavedení mistrovské zkoušky. To koneckonců vítají také zaměstnavatelé,“ dodal premiér.

Podle Chládka by měly díky reformě zmizet ty obory, jejichž absolventi končí v téměř vždy na úřadech práce.

„To by byl stát hloupý, kdyby platil takovou školu, která v podstatě vyrábí další nezaměstnané,“ myslí si ministr školství. O státní podporu by se ale podle Chládka neměly bát školy, které navštěvují hendikepované děti.

Zlepšit postavení učitelů

Ministr školství také plánuje, že učitelé by se měli stát chráněnými osobami. Útok na ně by pak nebyl jen přestupkem, ale trestným činem. Chládek už má připravený návrh zákona.

Učitelé by se zároveň měli dočkat vyšších platů. Přídavek 3,5 procenta, o který se budou zvyšovat mzdy zaměstnancům veřejného sektoru, zřejmě dostanou přímo do tarifů.

Na ministerstvech prohospodařili naši předchůdci dvě miliardy, tvrdí ČSSD

Číst článek

Sobotka svého stranického kolegu pochválil za nasazení a aktivitu. Souvisí to prý s tím, že se Chládek na svůj úřad připravoval roky v opozici a na ministerstvo nastoupil se znalostí problematiky.

Dnešní schůzka ovšem neproběhla na ministerstvu školství, ale symbolicky v Národním pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského. Sobotka totiž požádal ministry, aby k bilančním návštěvám pokud možno vybrali nějaké atraktivní a pro resort vhodné místo.

Odborník: Některé věci jsou složitější

Změny v oblasti školství dlouhodobě sleduje obecně prospěšná společnost EDUin, která se zabývá koncepcí českého vzdělávání. Její zástupce Tomáš Feřtek považuje za největší nedostatky nerovnost ve vzdělávání, nízkou podporu učitelů a špatné vedení škol.

Dosavadní práci ministra školství hodnotí rozporuplně. Zatímco řada věcí prý stojí za pochvalu, u dalších opatření je potřeba počkat, co skutečně přinesou.

„Pan ministr má například pravdu, že velký problém je financování regionálního školství, základních a středních škol, a že je s tím potřeba něco udělat. Ale aktuální krok, který ministr chystá, to znamená, že sebere část peněz soukromým a církevním školám, to už si nemyslím, že je úplně šikovný krok,“ přibližuje Feřtek.

„Podobně když říká, že je třeba reagovat na trh práce, tak to je pravda. Ale to může zase znamenat velmi různá opatření. Může to znamenat rušit nepotřebné učební obory, ale zároveň to také může znamenat snahu potřít všeobecnou stránku vzdělávání,“ vysvětluje.

Věra Pfeifferová, Eliška Malínská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme