Před 70 lety vypuklo ve Varšavě povstání, nacisté při něm povraždili až 200 tisíc civilistů
Varšava si dnes připomněla 70 let od povstání proti německým okupantům. Vzpoura trvala přes dva měsíce. Zemřelo až 200 tisíc civilistů a skoro tři čtvrtě milionu jich muselo město opustit. Polskou metropoli poté nacisté srovnali se zemí. Na domech a v ulicích jsou dodnes vidět známky po povstání.
Vzpomínkové akce začaly už hodně brzy ráno. Lidé se mohli například setkat s veterány, kterým je většinou více než 90 let.
Přesně v pět hodin odpoledne, kdy 1. srpna 1944 ve Varšavě povstání proti Němcům vypuklo, se rozezněly zvony, sirény a klaksony aut. V polském hlavním městě se také zastavila veškerá doprava.
„V minulých letech jsem zažil, že i klienti kaváren a restaurací přestanou jíst a stoupnou si, aby vzdali hold obětem povstání. Pro Poláky je to skutečně důležitý okamžik,“ popsal atmosféru ve Varšavě zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.
Oslavy 70. výročí varšavského povstání sleduje na místě zpravodaj Petr Vavrouška
Varšavské povstání, které trvalo přes dva měsíce, nakonec skončilo tragicky. Nacisté zničili celé město.
Až 70 procent obytných domů padlo a 90 procent kulturních památek skončilo v troskách.
Podle aktuálních statistik si zhruba 60 procent Poláků myslí, že mělo smysl. Řada lidí ale tvrdí, že to byla nepřipravená akce předem odsouzená k neúspěchu.
Povstalci neměli podle historika co ztratit
Hlavním hybatelem celé vzpoury byla podle vojenského historika Eduarda Stehlíka Armia Krajowa neboli v překladu Zemská armáda.
Odbojové hnutí bylo laděno protikomunisticky. Povstání začalo v okamžiku, kdy se z východu blížily jednotky Rudé armády.
„Češi se na Rudou armád těšili jako na osvoboditelku. Poláci s ní měli jinou historickou zkušenost, například s vyvražděním polských důstojníků v Katyni,“ vysvětluje Stehlík.
Polský domácí odboj chtěl provést povstání dříve, než do města vstoupí Rudá armáda. Snažili se tedy nejen osvobodit hlavní město od nacistů, ale chtěli zabránit i tomu, aby se k moci dostal stalinistický režim.
„Jsou situace v dějinách, kdy mnohem slabší protivník dožene velkou část obrovskou silou morální. Toto je jeden z těch případů. Povstalci věděli, že bojují proti krutému protivníkovi a za hlavní město. Neměli co ztratit,“ dodává historik.
