Kyjevské náměstí Nezávislosti je už zcela bez barikád, protesty slábnou
Velmi rychle postupuje úklid kyjevského náměstí Nezávislosti, takzvaného Majdanu. Od zimních demonstrací, které svrhly režim ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, tam až dosud stálo stanové městečko. Po více než půlroce se ale nový starosta Kyjeva, Vitalij Kličko, rozhodl náměstí vyklidit.
Úklid Majdanu pokračuje. Ze stanového městečka, které tu bylo ještě před týdnem, zbylo už jen několik stanů.
Bagry zlikvidovaly všechny barikády z dlažebních kostek, betonových bloků a pneumatik. Hlavní kyjevský bulvár Kreščatik je tak zas rušnou dopravní tepnou.
Protesty obyvatel stanů na Majdanu slábnou. Procházející lidé s nimi diskutují a přesvědčují je, aby odešli.
„Na Majdanu jsou přibližně dva tisíce lidí. Náměstí je ale dost velké, takže jsou rozptýleni. Rozhodně to není hlava na hlavě. Jsou tu taková dvě centra, jedno před právě rozebíraným pódiem, kde je tak sto až dvě stě lidí, poslouchají tam nějakého řečníka. Je to taková malá demonstrace,“ hlásí z místa zvláštní zpravodaj Pavel Novák.
„Já jsem v jednom z rohů náměstí, kde je asi pět set lidí. Přihlížejí tomu, jak tu rozřezávají srub, který byl součástí jednoho z příbytků. Prkna nakládají na bagr,“ dodává.
Hromadu suti a odpadků uklízí asi 50 pracovníků městských služeb. První dny úklidu provázely potyčky mezi pracovníky městských služeb a obyvateli stanového městečka. Dnes je situace daleko klidnější.
„Už tady nehoří žádné barikády. Jsou tu připravena dvě hasičská auta, která sledují situaci, kdyby náhodou začalo hořet. Přítomna je i policie a jednotka zvláštního nasazení, která chrání pracovníky městských služeb. Obyvatel stanů už je tu ale velká menšina," říká Pavel Novák.
Osmdesát procent obyvatel Kyjeva si myslí, že Majdan v této formě už ztratil smysl. Ano v případě jakési občanské organizace, ale ne jako stanové městečko.
„Lidé tu mezi sebou diskutují. Říkají, že už to byla ostuda a chtělo to dát pryč, protože Kyjev by už zase mělo být normální město. Jiní sice souhlasí, že barikády a stany měly zmizet, ale ne tímto způsobem, kdy se vyhání lidé. Podle nich tam jsou i tragické osudy, někteří nemají kam jít. Prožívají tu takovou zlomovou část svých dějin, takovou malou revoluci,“ popisuje zpravodaj.
