Kurzarbeit by mohl fungovat už příští rok, shodli se ve sněmovně zástupci podnikatelů a odborů
Vládní koalice projedná novelu zákona o kurzarbeitu s opozičními stranami. Zkrácení pracovního týdne s částečnou dotací od státu prosazují odboráři a firmy kvůli očekávaným dopadům sankcí Evropské unie a Ruska kvůli ukrajinské krizi. Bojí se totiž propouštění v podnicích, které přijdou o ruský trh.
U zavedení kurzarbeitu jsou odbory i zaměstnavatelé ve shodě. Čeští podnikatelé by podle ministerstva zemědělství kvůli sankcím mohli letos přijít až o tři sta milionů korun. Zkrácená pracovní doba by mohla ztráty zmírnit.
„Zatím se týká zemědělství, ale o průmyslu se začneme bavit možná v lednu, únoru či březnu. Fungující kurzarbeit může opravdu napomoci,“ uvedl prezident svazu dopravy a průmyslu Jaroslav Hanák.
O fungování kurzarbeitu debatovali na Radiožurnálu předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula a ekonomický analytik Institutu Václava Klause Jan Skopeček.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL chce o kurzarbeitu jednat také s opozicí. To by mělo podle něj urychlit schvalování příslušné normy.
„Považuji za důležité, abychom se připravovanou normu pokusili projednat i s opozicí, byť víme, že předchozí vláda k tomu nebyla příliš vstřícná. Aby připomínkovali ten materiál, aby podpora byla mnohem širší než jen v rámci koalice,“ shrnul.
Podle Bartoška stát zavedením kurzarbeitu ušetří. Pokud by kvůli sankcím přišlo o práci 5000 lidí, znamenalo to dopad do státního rozpočtu zhruba 550 milionů korun. Kurzarbeit bude podle něho levnější.
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se jednání o opatření nebrání. Dlouhodobě má ale vůči kurzarbeitu výhrady. „V době normálního vývoje ekonomiky to pokládám za přemrštěnou snahu zaměstnanců i zaměstnavatelů získat peníze ostatních,“ vysvětlil.
Zaměstnavatelé i odbory věří tomu, že se v Poslanecké sněmovně a Senátu podaří kurzarbeit projednat tak, aby mohl platit od 1. ledna 2015. Vláda by návrh mohla schvalovat koncem srpna a 4. září by se jím pak měla zabývat tripartita.
Opatření v ČR funguje od roku 2012
Kurzarbeit funguje v Česku už od září 2012, stát na tento projekt vyčlenil 400 milionů korun, zatím se ale u zaměstnavatelů neujal.
„Protože se to chová jako evropský projekt. Tedy se vší byrokracií, která s tím souvisí. Je to velmi složité a samozřejmě ten efekt je naprosto ztracen,“ vysvětlil Josef Středula, předseda ČMKOS. Nyní by se měly parametry projektu podle něj změnit.
„Bude se jednat o národní zdroje s tím, že by možnosti aplikace vyhlašovala vláda. Zatím jsme se bavili o čtyřech možnostech. Jednak je to krize či opatření jako nyní ruské sankce, nebo otázka nějakých pohrom, dále u restrukturalizací a u sezonních prací. U posledních dvou bude ještě ale vedena diskuse,“ doplnil.
Kurzarbeit jako opatření v určitých situacích podporuje také ekonomický analytik Institutu Václava Klause Jan Skopeček, podle něj by ale mělo jít o nástroj jen ve velmi výjimečných situacích.
„Jako je například ekonomická recese, kdy klesá a padá celková poptávka, čili jako plošné opatření ve velmi výjimečných situacích. Ale bavit se o něm v souvislosti s ruskými sankcemi a jejich dopadu na český trh mi přijde zvláštní,“ vysvětlil.
