Kurzarbeit by mohl fungovat už příští rok, shodli se ve sněmovně zástupci podnikatelů a odborů

Vládní koalice projedná novelu zákona o kurzarbeitu s opozičními stranami. Zkrácení pracovního týdne s částečnou dotací od státu prosazují odboráři a firmy kvůli očekávaným dopadům sankcí Evropské unie a Ruska kvůli ukrajinské krizi. Bojí se totiž propouštění v podnicích, které přijdou o ruský trh.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zástupci odborů odešli z jednání tripartity, předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula | Foto: Filip Jandourek

U zavedení kurzarbeitu jsou odbory i zaměstnavatelé ve shodě. Čeští podnikatelé by podle ministerstva zemědělství kvůli sankcím mohli letos přijít až o tři sta milionů korun. Zkrácená pracovní doba by mohla ztráty zmírnit.

„Zatím se týká zemědělství, ale o průmyslu se začneme bavit možná v lednu, únoru či březnu. Fungující kurzarbeit může opravdu napomoci,“ uvedl prezident svazu dopravy a průmyslu Jaroslav Hanák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O fungování kurzarbeitu debatovali na Radiožurnálu předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula a ekonomický analytik Institutu Václava Klause Jan Skopeček.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek z KDU-ČSL chce o kurzarbeitu jednat také s opozicí. To by mělo podle něj urychlit schvalování příslušné normy.

„Považuji za důležité, abychom se připravovanou normu pokusili projednat i s opozicí, byť víme, že předchozí vláda k tomu nebyla příliš vstřícná. Aby připomínkovali ten materiál, aby podpora byla mnohem širší než jen v rámci koalice,“ shrnul.

Podle Bartoška stát zavedením kurzarbeitu ušetří. Pokud by kvůli sankcím přišlo o práci 5000 lidí, znamenalo to dopad do státního rozpočtu zhruba 550 milionů korun. Kurzarbeit bude podle něho levnější.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek se jednání o opatření nebrání. Dlouhodobě má ale vůči kurzarbeitu výhrady. „V době normálního vývoje ekonomiky to pokládám za přemrštěnou snahu zaměstnanců i zaměstnavatelů získat peníze ostatních,“ vysvětlil.

Zaměstnavatelé i odbory věří tomu, že se v Poslanecké sněmovně a Senátu podaří kurzarbeit projednat tak, aby mohl platit od 1. ledna 2015. Vláda by návrh mohla schvalovat koncem srpna a 4. září by se jím pak měla zabývat tripartita.

Opatření v ČR funguje od roku 2012

Kurzarbeit funguje v Česku už od září 2012, stát na tento projekt vyčlenil 400 milionů korun, zatím se ale u zaměstnavatelů neujal.

„Protože se to chová jako evropský projekt. Tedy se vší byrokracií, která s tím souvisí. Je to velmi složité a samozřejmě ten efekt je naprosto ztracen,“ vysvětlil Josef Středula, předseda ČMKOS. Nyní by se měly parametry projektu podle něj změnit.

„Bude se jednat o národní zdroje s tím, že by možnosti aplikace vyhlašovala vláda. Zatím jsme se bavili o čtyřech možnostech. Jednak je to krize či opatření jako nyní ruské sankce, nebo otázka nějakých pohrom, dále u restrukturalizací a u sezonních prací. U posledních dvou bude ještě ale vedena diskuse,“ doplnil.

Kurzarbeit jako opatření v určitých situacích podporuje také ekonomický analytik Institutu Václava Klause Jan Skopeček, podle něj by ale mělo jít o nástroj jen ve velmi výjimečných situacích.

„Jako je například ekonomická recese, kdy klesá a padá celková poptávka, čili jako plošné opatření ve velmi výjimečných situacích. Ale bavit se o něm v souvislosti s ruskými sankcemi a jejich dopadu na český trh mi přijde zvláštní,“ vysvětlil.

Věra Pfeifferová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme