Pro případy výskytu nebezpečných nemocí má ČR speciální plán. Platí i pro ebolu
Ebola se v České republice zatím neobjevila, ale tuzemské nemocnice jsou na ni připravené. Jediný nakažený v Evropě – kněz, který působil v Africe – zemřel před týdnem ve Španělsku. U ženy hospitalizované v Německu nakonec lékaři prokázali malárii. V západní Africe už ale na ebolu zemřelo 1229 lidí, nakazilo se jich více než 2200.
Postup lékařů v případě výskytu eboly v Česku stanoví takzvaný Národní akční plán, který podle předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslavy Kunové platí nejen pro případy eboly, ale i dalších extrémně nebezpečných nemocí.
„Lékař by měl pacienta izolovat, nasadit mu roušku a sám si nasadit roušku. Měl by kontaktovat hasičský záchranný sbor, pak hygienickou stanici, záchrannou službu,“ popisuje Kunová.
„Tyto složky jsou na to připraveny, mají speciální vaky i ochranné pomůcky a sanitku, kterou potom pacienta transportují do Nemocnice Na Bulovce,“ doplňuje.
Nakažení by putovali do bioboxu
Na Bulovce by nemocného umístili do takzvaného bioboxu, jehož prostřednictvím by lékaři a sestry pacienta ošetřovali. Podle mluvčího nemocnice Martina Šalka má toto zdravotnické zařízení k dispozici dva takové boxy.
„S pacientem se manipuluje a pracuje zvenčí. Biobox má speciální rukávy, do kterých lékaři či sestry dávají ruce, takže nedochází ke kontaktu. Má i speciální větrání, aby nedocházelo k úniku infekce mimo biobox,“ vysvětluje Šalek.
Ebola má velmi rychlý nástup. Nemocný má najednou vysoké horečky, je celkově velmi slabý, bolí ho hlava, svaly a klouby, má zánět spojivek. Běžné jsou také zvracení a průjem. Ebola se může u člověka rozvinout po dvou až 21 dnech od nakažení.
Větší zázemí pro pacienty s extrémně nebezpečnými nemocemi, jako je ebola, mají ještě v armádním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Tam je 28 bioboxů.
Ebola se přenáší tělními tekutinami, takže odebrat krev pro potvrzení nebo vyvrácení této nemoci mohou jen na specializovaných pracovištích.
O to, jak zacházet s pacientem nemocným ebolou, se zajímají také soukromí ambulantní lékaři. Sdružení praktických lékařů už mělo na ministerstvu zdravotnictví kvůli ebole schůzku. Podle Jany Uhrové z předsednictva sdružení postačí, když praktici budou mít základní ochranné pomůcky.
„My jsme se dohodli, že praktik by měl mít v ordinaci roušky, eventuálně ochranné brýle, pro situace, kdy pacient lidově řečeno prská a něco by se mohlo přenést touto cestou, a rukavice. Není to povinné vybavení,“ říká.
Laicky řečeno skafandry, které by museli použít zdravotníci ve speciálních nemocnicích, by praktici nepotřebovali.
