Gruzínský disident protestoval proti invazi v srpnu 1968, skončil v psychiatrické léčebně
Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa před 46 lety změnil život milionům Čechů a Slováků. A nejen jim. Reakce na srpnovou okupaci přicházely i z dalších zemí. Legendární se stala demonstrace na Rudém náměstí v Moskvě. Sešlo se na ní osm lidí. Jinou formu protestu si zvolil Gruzínec Revaz Cincadze: sovětským politikům napsal dopis. Skončil v psychiatrické léčebně. Teď přijel do Prahy, aby svůj příběh vyprávěl.
„Čekal jsem, že to skončí špatně, dokonce ještě hůř, ale byl jsem patriot a musel jsem se bránit. Když milujete svou zem, nemůžete jenom nečinně přihlížet,“ říká Revac Cincadze.
První dopis napsal už v roce 1967. Kritiku společnosti adresoval tehdejšímu předsedovi Rady ministrů Sovětského svazu. Nikdo mu neodpověděl a o rok později proto začal psát znovu. Tentokrát bylo v dopise o jedno téma navíc - pražská okupace. Dopis ale Cincadze nikdy neodeslal.
Gruzínský disident kvůli protestu proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 skončil v psychiatrické léčebně. Teď přijel do Prahy, aby svůj příběh vyprávěl.
„Dopis jsem zalepil a šel do práce. Tam už na mě čekal člověk, který mě odvezl ke KGB a začal výslech,“ vzpomíná.
Závěr vyšetřování přišel rychle. Pan Cicadze je psychicky nemocný, trpí schizofrenií a musí do léčebny. Tehdy to byl poměrně běžný způsob, jak umlčet nepohodlné lidi.
„Když vás zavřou, tak víte přesně, jak dlouho ve vězení budete. V blázinci je to jiné. Tam jste, dokud se neuzdravíte. Dokud neřeknete, že jste udělal chybu a že to vše berete zpět,“ popisuje.
V kazaňské léčebně strávil Revac Cicadze dva roky. „Každý půl rok tam zasedala komise a posuzovala můj stav. Pokaždé se mě ptali, jestli se něco změnilo a já vždycky řekl, že oni lidi neléčí, že je krmí prášky. A léky se snaží lidi donutit ke změně názoru.“
Nakonec svůj postoj přehodnotil, aby se mohl jako invalidní důchodce vrátit z léčebny zpět domů. Dnešní situace mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něj vážná. Srovnávat to s československou okupací ale nechce.
„Invaze do Československa byla mnohem horší, pro vstup vojsk tam nebyly téměř žádné důvody. Nikdo tam Rusy nechtěl. Na Krymu by se pár důvodů našlo,“ shrnuje.
Panu Cicadzemu je dnes 78 let a má velkou rodinu. I proto si prý nedokáže představit, že by se dnes do podobného protestu pustil znovu.
