Česká pošta se má rozdělit. Do komerční části ať stát nekecá, říká končící šéf státního kolosu Knap
Česká pošta by se měla podle končícího generálního ředitele Romana Knapa změnit na akciovou společnost a rozdělit se na dvě části. Jedna by měla vykonávat veřejnou službu pro stát, který za ni bude platit. Druhá, komerční část by si měla na svůj provoz vydělat sama. „A do té části komerčních služeb, když to řeknu hodně brutálně, ať stát nekecá,“ řekl Českému rozhlasu Knap.
V čele České pošty končí Roman Knap po pěti letech. Původně ho odvolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod nějž pošta spadá, už loni v létě. Důvodem bylo, že se sešel v minulosti s podnikatelem Michalem Redlem, který byl v létě obviněn v kauze Dozimetr týkající se manipulace veřejných zakázek kolem pražského dopravního podniku. Knap vysvětlil, že Redl přišel na jeho schůzku s někým jiným, aniž by o tom předem věděl.
S Rakušanem si to sice vysvětlili, dohodli se nicméně, že skončí na konci září a pošta vypíše výběrové řízení na nového ředitele. Knap se do něj spolu s dalšími zájemci v říjnu přihlásil. Řízení trvalo pak do konce ledna. Ministr oznámil, že komise nevybrala nikoho, protože nikdo nezískal potřebný počet bodů. Novým ředitelem od 1. března pak jmenoval dosavadního Knapova náměstka Miroslava Štěpána.
Knap tedy státní podnik definitivně opouští. Výsledek výběrového řízení byl sice podle něj divný, chápe ho ale tak, že nikdo komisi ani ministra nepřesvědčil. „Nejde ale o kariéru Romana Knapa, jde o Českou poštu. Tu je nutné provést zásadní transformací. Je za pět minut dvanáct, možná i za minutu dvanáct,“ uvádí Knap.
Datové schránky
Za loňský rok bude bude mít Česká pošta opět ztrátu. Do černých čísel jí nepomůže ani úhrada od státu ve výši jedné a půl miliardy korun, ani opakované zdražení jejích služeb. Podle Knapova odhadu bude loňská ztráta „něco pod 1,5 miliardy“.
Po neúspěšném výběrovém řízení povede Českou poštu dočasně Miroslav Štěpán, nahradí Knapa
Číst článek
„Je to tím, jak rostou náklady na veřejnou službu, a tím, jak přirozeně klesá poptávka po poštovních službách. Ty nůžky se neustále rozevírají. Proto musí Česká pošta provést zásadní transformační krok,“ říká Knap.
Do konce března si musí všichni podnikatelé a živnostníci zřídit datovou schránku. Dvěma milionům lidí, kteří mají IČO, tak už pošta nebude doručovat dopisy do vlastních rukou. „Pro Českou poštu to znamená snížení výnosů o dvě miliardy korun. Pokud nebude žádná transformace, pak hrozí, že přirozený pokles poptávky plus tato rána způsobená zřízením datových schránek zvýší ztrátu na čtyři miliardy,“ varuje Knap.
‚Pět let agónie‘
Transformace České pošty by podle něj měla přinést také nezbytné snížení počtu relativně velkého počtu poboček. Celkem jich je 3200 po celé zemi. Pošta je musí provozovat, velká část z nich je ale ztrátová.
Česká pošta rozprodává majetek. Propouštění bude pokračovat i po mém odstoupení, říká ředitel Knap
Číst článek
Firma se náklady v minulých pěti letech rozhodla snížit tak, že zkrátila na menších poštách pracovní dobu. Propustila také osm tisíc lidí. Ani to ale nestačí. „Jedna z variant je, že by některé pošty měly otevřeno podobně jako na úřadech dvakrát týdně do večera,“ navrhuje Knap.
Naději spatřují v transformaci pošty i její zaměstnanci. „Něco se udělat musí. Chceme už ale vidět ten výsledek. Pět let agónie, kdy se ruší pracovní pozice a pořád se situace České pošty zhoršuje, to je neúnosné,“ říká odborářka a také místopředsedkyně dozorčí rady podniku Jindřiška Budweiserová.
Pošťáci patří navíc k nejhůře placeným profesím v Česku. Například obvyklý plat doručovatele listovních zásilek se pohybuje kolem 23 tisíc korun hrubého. Odbory se s managementem dohodly na pětiprocentním zvýšení platů od dubna s tím, že o nich na konci června budou vyjednávat znovu. To už bude na druhé straně stolu sedět nový generální ředitel.
