‚Chtějí nás vyhladovět.‘ Nový maďarský zákon se chystá umlčet občanskou společnost
Vláda Viktora Orbána v Maďarsku představila návrh zákona, který cílí na omezení kritiky ze strany občanské společnosti. Navzdory výzvě Evropské komise, aby vláda návrh stáhla, se o jeho schválení bude hlasovat v první polovině června. „Návrh vyjmenovává témata, která se stávají tabu. Pokud byste se jimi chtěli zabývat a máte příjmy ze zahraničí, mohli byste riskovat ztrátu přístupu k jakýmkoli příjmům,“ popisuje právnička Márta Pardaviová.
Maďarské neziskové organizace, nezávislá média a další občanské iniciativy čelí pod vedením Viktora Orbána a jeho strany Fidesz tlaku již několik let.
Podle Veroniky Móraové, ředitelky nadace Maďarské environmentální partnerství (Ökotárs Alapítvány – pozn. red.), která zprostředkovává maďarským organizacím granty od EU, se situace vyhrocovala již od roku 2017.
Místní sdružení na útoky ze strany státu reagovaly postupně, ať už jde o zavedení předplatného v případě médií, nebo rozšíření svého záběru na fungování právního státu v případě některých neziskových organizací.
Babiš, Knotek či syn Netanjahua. V Maďarsku se opět koná sjezd konzervativců, slibuje ‚věk patriotů‘
Číst článek
Návrh zákona o transparentnosti ze 13. května přesto předčil svým útokem na pluralitu názorů mnohá očekávání. „Jeho cílem je vyhladovět občanské organizace a pomocí administrativních opatření a pokut je potom zcela odříznout finančních darů,“ popisuje Móraová.
„Ani s naším rostoucím zaměřením na erozi demokracie jsme nečekali, kde budeme dnes,“ uvádí pro server iROZHLAS.cz maďarská advokátka Márta Pardaviová, spolupředsedkyně Maďarského helsinského výboru a jedna z prominentních kritiček Orbánovy vlády.
Návrh zákona vnímá jako další případ, kdy maďarské právo přebírá ruské represivní politiky a snaží se udusit kritické hlasy ve společnosti.
Podle Teczára Szilárda, šéfredaktora fact-checkingového webu Lakmusz, avizoval maďarský premiér podobný postup již začátkem roku. „Orbán v únoru prohlásil, že do Velikonoc Maďarsko ‚očistí‘ od organizací financovaných ze zahraničí. Teď to přišlo.“
Podle Pardaviové je příhodné, že vláda plánuje návrh schválit rok před parlamentními volbami. „Zákon přichází uprostřed dynamické politické situace, kdy máme velmi silného opozičního kandidáta. Takže to je, myslím, také reakce na toto.“
Přestože Maďaři proti návrhu demonstrovali a opozičnímu kandidátovi Péteru Magyarovi postupně roste popularita, zákon o transparentnosti může podle Pardaviové posloužit vládnoucí straně Fidesz v předvolební kampani.
Černá listina
Maďarská vláda plánuje podle tohoto návrhu sestavit seznam, který by vycházel z doporučení kontroverzního Úřadu pro ochranu suverenity. Organizace uvedené na něm by nesměly přijímat jakékoli finanční prostředky ze zahraničí.
5:35
Orbán podpořil rumunského nacionalistu a pobouřil Maďary. Opozice odpověděla lidsky, popisuje Varga
Číst článek
„Návrh velmi široce vyjmenovává témata, která se stávají tabu. Pokud máte nějaké příjmy ze zahraničí a chtěli byste se těmito tématy zabývat, mohli byste se dostat na černou listinu a fakticky riskovat ztrátu přístupu k jakýmkoli příjmům,“ vysvětluje Pardaviová.
Je nejasné, jestli bude stát jako zahraniční příjem počítat i transakce učiněné přes zahraniční prostředníky, jako je PayPal nebo například platforma Patreon. Maďarští dárci by tak nejspíš museli podávat doklad o tom, že nejde o zahraniční platbu, pokud by se například rozhodli podpořit médium, které se na seznamu ocitlo.
Podle Móraové nejsou plně v bezpečí ani tradiční neziskové organizace, které se obyčejně k politice nevyjadřují. „I když pracujete na zdánlivě nevinných věcech, jako je pomoc nemocným, v určitém okamžiku můžete narazit na státní politiku nebo rozhodnutí, proti kterým musíte protestovat.“
V podobném duchu by se na seznamu mohly podle Pardaviové ocitnout i soukromé firmy nebo univerzity. „Možná, že některé typy organizací budou z návrhu nakonec vyškrtnuty, ale rozhodně je to velmi děsivá zpráva.“ Právě vytvořit ovzduší nejistoty existenční úzkosti je podle ní jedním z cílů návrhu.
Úpravy legislativních návrhů na poslední chvíli jsou podle ní v Maďarsku typické a v tomto případě silně přispívají k úzkosti, kterou cítí zasažené organizace.
Scénář, že Orbánova většinová vláda zákon schválí ze zmírňujícími úpravami, vnímá jako možný i Szilárd. Móraová ale nesouhlasí a upozorňuje na to, že dosavadní změny situaci spíše přihoršily.
Miliardy pro provládní média? Orbánova vláda čelí obvinění z nelegálních dotací skrz inzerci
Číst článek
Po jedné ze schválených úprav by organizace, které se ocitnou na vládním seznamu, nemohly přijímat ani příspěvek ve výši jednoho procenta daně z příjmu od maďarských občanů, kteří je takto podporují.
„Ze strany Fideszu je to ten nejcyničtější tah – umožňuje organizacím vést kampaň a vkládat do ní prostředky, aby se maďarští občané, kteří platí daně, rozhodli podpořit práci médií a občanské společnosti. Když se rozhodnou, řekne se jim: no, to nemůžete,“ popisuje situaci Pardaviová.
Obavy v Maďarsku zůstávají, přestože zůstává otázkou také to, zda se státu vůbec bude dařit kontrolovat všechny příjmy organizací, které dá na svůj seznam. „Nejsme vůbec optimističtí. Za dva týdny se dočkáme přijetí zákona, podle kterého bude Maďarsko prvním státem EU se skutečným putinovským projektem v legislativě,“ míní Pardaviová.
‚Zařídit si pohřeb‘
Prakticky by zákon mohl zastavit veškerou práci zasažených organizací, která vychází ze zahraničních příjmů.
V případě Maďarského helsinského výboru by šlo o okamžité zastavení právní pomoci ukrajinským uprchlíkům, která je financována z agentury OSN pro uprchlíky. „Museli bychom zastavit svoji práci v podstatě v polovině, protože máme roční smlouvu. Nevyužité prostředky bychom museli finančně vykázat a vrátit.“
‚Nebudeme se vyhýbat konfliktu.‘ Merz pohrozil Slovensku a Maďarsku kvůli blokování opatření EU
Číst článek
Výbor by musel ukončit i práci financovanou EU, která se zaměřuje například na digitalizaci trestního soudnictví nebo práva dětí. Zákon by zasáhl i běžnou pomoc, kterou v Maďarsku poskytuje v oblasti lidských práv nebo zastupování lidí, kteří ztratili práci ve státních institucích pro své politické názory.
„Celá naše organizace by byla zavalena administrativními záležitostmi. V podstatě bychom si museli zařídit vlastní pohřeb,“ vykresluje nejhorší možný scénář Pardaviová.
Szilárduv Lakmusz, který poskytuje svůj obsah bezplatně a nezískává finance z reklam jako jiná média, by bez grantů z EU neměl žádné příjmy. Mediální společnost Magyar Jeti Zrt., pod kterou spadá, v takovém případě plánuje malou redakci podpořit.
„Upřímně řečeno ale nedokážu říct, jak dlouho to mohou dělat. Rozhodně bychom nevyhodili zaměstnance hned první den, ale určitě bychom se dostali do složité situace, protože společnost by musela Lakmusz financovat v momentě, kdy se její zdroje také snižují,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz Teczlár.
S tím, že její organizace bude muset změnit způsob své činnosti, počítá i Móraová. „Prakticky bychom nemohli pokračovat v naší práci tak, jak jsme ji dělali dosud. Neznamená to však, že odejdeme. Najdeme nové a jiné způsoby, jak nadále sloužit našemu poslání, kterým je posilování a podpora občanské společnosti a občanského aktivismu v Maďarsku.“
‚Není čas‘
Organizace a média jako Lakmusz, Maďarský helsinský výbor nebo Maďarské environmentální partnerství nalézají málo možností, jak se právně bránit.
Celkem 319 maďarských i jiných evropských organizací proto společně vyzvaly Evropskou komisi, aby proti návrhu zakročila. „Samotná myšlenka tohoto zákona je v rozporu s evropskými zásadami volného pohybu kapitálu a služeb,“ vysvětluje Pardaviová.
Ve výzvě apelují na to, aby Komise proti zákonu zahájila řízení a zároveň zažádala o předběžné rozhodnutí evropského soudu v již probíhajícím soudu proti zákonu o ochraně maďarské svrchovanosti, na kterém současný návrh staví. Pokud by tak soud udělal, maďarská vláda by měla od zákona upustit, nebo přistoupit na placení pokuty.
Jednu takovou pokutu již platí a opakovat toto rozhodnutí by byl podle Pardaviová další zásah do již nyní strádajícího státního rozpočtu.
Evropský parlament a Evropská komise zatím podle serveru Euronews vyzvaly maďarskou vládu, aby zákon stáhla, na právní kroky ale signatáři stále čekají.
„Existují právní cesty, které by Komise měla využít, a rychlejší kroky, jako jsou tato předběžná soudní rozhodnutí. Nemáme času nazbyt,“ varuje Pardaviová.
„Jako Helsinský výbor máme nejen historické dědictví, ale také odhodlání působit v represivním prostředí. Ale o tom by politické změny z roku 1989 neměly být, že bychom se museli ohlížet zpět do 80. let a na současnou realitu ruských nevládních organizací,“ uvádí Pardaviová. Helsinský výbor se podle ní bude snažit nadále poskytovat právní podporu lidem a občanské společnosti.
