V kopcích u Zlatých Hor je víc zlata, než stát čekal. Těžit by se mohlo 10 let, místní jsou ale proti
V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Experti to předběžně spočítali na minimálně tři a půl tuny zlata. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ekonomicky zajímavou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá, stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.
„Pojďte dál, je tady čerstvo,“ otevírá mohutná plechová vrata ředitelka Dětské léčebny Edel Alexandra Plevačová. „Mám obavy o speleoterapii, kterou máme ve stejném masivu hory, ve které má probíhat budoucí těžba. Diamo s námi sice nepravidelně, ale nějak komunikovalo. A v podstatě veškeré jejich kroky za poslední roky během geologického průzkumu, který probíhá ve Zlatých Horách, směřovaly k tomu, že chtějí těžit.“
Při vstupu do staré důlní štoly, kde je speleoterapie, návštěvníka ovane chladný a vlhký vzduch. Právě zdejší klima pomáhá nemocným dětem. „Vidíte, jak ta voda pořád stéká po tom skalním masivu. My tu vodu potřebujeme. Ta vlhkost napomáhá pročišťování dýchacích cest a máme strach, že těžba vodu odkloní jinam,“ vysvětluje. Ročně se tady léčí 800 dětí z celé České republiky, nejvíce jich přijíždí z Moravskoslezského kraje.
„Asi největší obavy máme z trhacích prací, které by byly součástí té těžby. Trhací práce jsou v podstatě výbuchy v podzemí, trhání kamene. A rodiče pochopitelně nebudou chtít poslat své děti do míst, kde budou odstřely horniny,“ neskrývá obavy Alexandra Plevačová.
Strach o vodu i v Heřmanovicích
Obnovení těžby zlata vyděsilo i Milenu Reissner ze sousedních Heřmanovic na Bruntálsku, která je zakládající členkou spolku Heřmánek. O překvapujících výsledcích průzkumu se vlastně dozvěděla náhodou, když přišla sledovat jednání zastupitelstva obce. Na místě zjistila, že jako host tam vystoupí i představitel státního podniku Diamo.
„Nedávno jsme tady prožili záplavy. Ta voda tekla vlastně tady z těch kopců. Mám strach, že cokoliv by se při těžbě provádělo chemicky, nějaké úpravy, tak by mohlo ohrozit spodní vody a vlastně celou naši vesnici,“ strachuje se, když se z kopce dívá do údolí, kde se rozkládají Heřmanovice a nad nimi jsou Zlaté Hory. Většina obyvatel i chalupářů z Heřmanovic využívá vlastní studny.
„Každý domek, každá chaloupka tady má svou studnu. A mám opravdu velké obavy, že když přijdeme o podzemní vodu, tak jak to chcete dělat na vesnici bez vody? Vždyť bez vody člověk nemůže vlastně žít!“ říká Milena Reissner z Heřmanovic, které už leží v Moravskoslezském kraji.
Nové odhady překvapily
Do obou obcí, Heřmanovic a Zlatých Hor, přijel detailnější a přesnější výsledky průzkumných prací představit rovnou Ladislav Pašek, náměstek ředitele Diama pro suroviny a rozvoj.
„Tou nejzásadnější informací, která zazněla na posledním zasedání zastupitelstva ve Zlatých Horách, bylo, že stát chce dotěžit zásoby zlata ve Zlatých Horách,“ potvrzuje starosta Zlatých Hor Milan Rác (Nezávislí 2022). „Obdrželi jsme informaci, že by tam mohlo být 3,5–4 tuny zlata a že by se mělo těžit 10 let. Pokud dobře počítám, tak je to obrat mezi 8 a 9 miliardami korun za těch 10 let,“ konstatuje starosta.
„Ta informace o těžbě už prosakovala delší dobu, ale takto veřejně to nikdy nebylo řečeno a hodně nás to překvapilo.“ Náměstek ředitele státního podniku Diamo v prezentaci před zastupiteli uvedl, že v masivu Příčného vrchu v podstatě našli zlato tam, kde dříve vůbec nepředpokládali, že bude. A výdělečnost těžby taky podporuje vzrůstající cena zlata na světových trzích.
‚Turistický region těžbu nepotřebuje‘
„Já osobně jsem v této chvíli proti těžbě. Zlaté Hory se staly rozvíjejícím regionem a hodně si zakládáme na tom, že jsme turisticky významnou oblastí, do které jezdí turisté nejenom z České republiky. Tady má dojít k těžbě za nějakých blíže neurčených podmínek a vůbec si nemyslím, že to přispěje k rozvoji regionu, ba naopak,“ myslí si starosta.
Státní podnik Diamo začal s rozsáhlým průzkumem, aby zjistil, kde, kolik a jakých strategických surovin Česká republika má a jak to může přispět k menší závislosti státu na dovozu klíčových surovin.
„Nechci vůbec bránit dalšímu rozvoji, protože ty nerostné suroviny určitě potřebujeme. Myslím si ale, že daleko strategičtější surovinou než pár tun zlata ze Zlatých Hor je stavební kámen, který chybí v celé republice,“ vysvětluje starosta Milan Rác s tím, že celospolečenský důvod je podle něj velmi problematický.
„V době, kdy Česká národní banka nakupuje 20 tun zlata ročně a tady mluvíme o těžbě asi 350 kilogramů zlata ročně, tak tady nevidím ani ten veřejný zájem, nebo že by to mělo nějak finančně pomoci státu.“
Zlatohorský starosta si také myslí, že kvůli případné těžbě bude muset Diamo udělat mezinárodní studii EIA, tedy studii dopadů na životní prostředí. „Protože ty důlní vyčištěné vody se vypouštějí do Zlatohorského potoka, který po několika kilometrech přechází do Polské republiky. A my musíme ochránit naše životní prostředí, které se tady velmi zlepšilo,“ říká Rác, který je vzděláním úpravář nerostných surovin.
Diamo: Zlata je víc, posudky přijdou
Diamo oficiálně nechce předběžné výsledky průzkumných vrtů komentovat. „Nejprve musíme výsledky předložit vládě. Jakmile to uděláme a budeme mít data kompletní, rádi se o ně podělíme i s veřejností. Už teď ale můžeme říct, že dosavadní výsledky naznačují, že zásoby zlata jsou větší, než se původně odhadovalo v roce 2020,“ potvrzuje Radiožurnálu rozsáhlejší ložisko zlata mluvčí Diama Tomáš Indrei.
„Nový výpočet zásob plánujeme na září. Ten už bude zahrnovat nejen zlato, ale i další kovy jako jsou měď nebo zinek, které jsou důležité i pro EU.“ Diamo ujišťuje, že ochrana životního prostředí je pro státní podnik zásadní. „V rámci studie proveditelnosti nepočítáme s tím, že bychom znovu použili staré odkaliště nebo stavěli nové. Naopak – zvažujeme využití kalů jako zpevňující výplně do prázdných prostor po těžbě, čímž bychom zároveň pomohli s obnovou lokality,“ uzavírá mluvčí Diama.
Zatímco v oficiálním stanovisku státního podniku Diamo příliš konkrétních informací není, v prezentaci před zastupiteli a veřejností byl jeho vrcholný manažer mnohem hovornější. Město Zlaté Hory přitom samotnou prezentaci s grafy a výpočty, které viděli zastupitelé a veřejnost, od Diama chtělo, ale materiál nezískalo.
„Ta prezentace se promítala na plátno, protože naše zastupitelstvo máme v kině. Pokud vím, tak paní asistentka žádala o zaslání této prezentace jako přílohy k zápisu ze zastupitelstva, nicméně neobdrželi jsme ji,“ potvrzuje starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Samotný projev náměstka Diama Ladislava Paška ze zastupitelstva však existuje. V písemné podobě je součástí zápisu z jednání zlatohorského zastupitelstva. Pečlivá zapisovatelka jednoduše přepsala dlouhý zvukový záznam jeho vystoupení, včetně dotazů zastupitelů a veřejnosti.
‚Zlato vidíte pouhým okem‘
Z asi dvacetistránkového materiálu vyplývá, že manažer státního podniku oznámil, že mají hotových už 90 procent analýz. Uvedl také, že ložisko bude pravděpodobně ohodnoceno jako ekonomicky zajímavé. Odebrané vzorky totiž potvrzují pro těžaře klíčový parametr – tzv. kovnatost, laicky řečeno obsah zlata na jednu tunu. Tento ukazatel dosahuje ve vzorcích ze Zlatých Hor takových hodnot, že se případná těžba pro společnost Diamo jeví jako výhodná.
„Taková hustota zlata už je fyzicky vidět – tzv. zlatinky jsou několikamilimetrové, skutečně jsou v tom materiálu vidět,“ prohlásil podle písemného záznamu před zastupiteli Ladislav Pašek z Diama.
Audit pro burzu i banky
Zastupitelům také oznámil, že Diamo už v průzkumných vrtech odtěžilo 80–90 tun, z toho 60 tun odvezli na Slovensko do Hodruše blízko Banské Štiavnice. Tam zjistili, že ruda je velmi dobře upravitelná s výtěžností okolo 90 procent. Z přepsaného projevu Ladislava Paška také vyplývá, že Diamo si nechalo výpočet zásob ještě zkontrolovat jednou kanadskou společností.
„Vlastně byli takovým auditorem, který potvrdil, že ty jednotlivé kroky jsou v pořádku a takový výpočet zásob už lze třeba použít na burze nebo pro nějakou bankovní půjčku či záruku,“ uvedl podle zápisu z jednání zastupitelů.
Diamo nyní pracuje na studii proveditelnosti a na ekologickém posouzení (zmíněná EIA). Dozorčí rada státního podniku se má výsledky průzkumu zabývat koncem června.
