Americký pitbulteriér není nebezpečný, vysvětlují lidem členové klubu chovatelů
Zodpovědní chovatelé bojových plemen psů se distancují od problémových majitelů, kteří často mohou za jejich špatnou pověst.
„Stalo se mi, že jsem s naším voříškem šla ze zahrady, měla jsem ho na vodítku a najednou se tam vynořil pejsek, bojové plemeno, a šel našemu voříškovi po krku. Jeho páníček zůstal stát opodál, tak jsem psa chytla za obojek, psy jsem odtrhla. Prasklo mi ale v rameni,“ vypráví paní Marie z Plzně svůj nedávný zážitek.
Na rameni stále nosí ortézu, vůči agresivnímu psovi prý ale žádnou zášť nechová: „Psi za to nemůžou. Záleží na jejich pánech.“
I když v příběhu paní Marie nešlo o amerického pitbulteriéra, právě neukáznění majitelé stále kazí pověst i tomuto plemenu.
„Tyto psy si kromě bezproblémových majitelů, kteří nejsou vidět, pořizují dva proudy problémových lidí. Z 90. let přetrvává problém lidí, kteří si pořizují amerického pitbulteriéra proto, aby působili drsně, aby si zvyšovali ego. V současnosti je mnohem silnější proud lidí, kteří si pořizují amerického pitbulteriéra a snaží se ho převychovat. Chodí se psíky navolno, pouští je mezi ostatní psy,“ říká Jana Frouzová z Klubu chovatelů pitbulteriérů.
Pro toto plemeno je typická velká bojovnost vůči ostatním psům, k lidem je prý ale naopak velmi pokorný a své rodině naprosto oddaný.
„Americký pitbulteriér je velký sportovec, bezmezně miluje lidi, což je v kontrastu s tím, co si lidé o těchto psech myslí. Jsou to špatní hlídači. Nebudou vás bránit. S každým se budou mazlit. Jsou ale naprosto dominantní vůči jiným psíkům,“ vysvětluje předseda klubu Miroslav Bursa.
Klub se teď snaží vyvrátit mýty, které se o pitbulteriérech šíří, radí majitelům jak nedělat chyby při výchově a také jak se chovat, aby se dál nezhoršovala už tak pošramocená pověst jejich psů.
