Soud ve Varšavě v úterý zakázal ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, aby se vyjadřoval k osobě i dílu režisérky Agnieszky Hollandové a používal přitom přirovnání ke zločinným režimům.
Ministr spravedlnosti přirovnal film k nacistické propagandě. „Ve třetí říši produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ napsal.
Někteří Poláci chtějí referendum bojkotovat. Pokud nechtějí hlasovat v referendu, ale chtějí se účastnit těch parlamentních voleb, pak právníci doporučují lístek od komise odmítnout.
Ekologické organizace po soudu požadovaly zrušení práva na těžbu. Polský premiér stojí pevně na straně těžařů. Přilehlá elektrárna vyrábí přes pět procent elektřiny v zemi.
Na místo dorazili lidé s vlajkami, rodiny s dětmi, zároveň akci živě přenášely největší polské televize. Místní se shodovali, že jim armáda dodává pocit bezpečí.
„Ženy mohly být část týdne pežetkami, tedy že pracovaly v polních kuchyních. Pak ale taky nosily zprávy a vyráběly ruční granáty. Chtěli jsme zkrátka narušit stereotyp,“ vypráví kurátorka.
Varšava o událostech uvědomila Severoatlantickou alianci, vyplývá podle Reuters z prohlášení polského ministerstva. Polsko se kromě toho chystá posílit počty vojáků na polsko-běloruské hranici.
Jaroslaw Marczuk má za to, že Putin před týdnem přiložil do kotle. Během setkání s ruskou Radou bezpečnosti přišel se svou tirádou o Polsku v typickém stylu: některá fakta překroutil, jiná zamlčel.
Začátkem tohoto měsíce začala Varšava přesouvat více než tisíc vojáků na východ země kvůli rostoucím obavám, že by přítomnost wagnerovců v Bělorusku mohla vést ke zvýšení napětí na jeho hranicích.
Letadlo Cessna při přistání za špatného počasí narazilo do hangáru, v němž se před nepřízní počasí schovali lidé. Nehoda zasáhla 14 osob, z toho pět zemřelo, pět se zranilo a čtyři vyvázli bez úhony.
Letos se na jedné z pietních akcí poprvé v historii sešli prezidenti Polska a Ukrajiny - v neděli v ukrajinském Lucku společně uctili památku obětí druhé světové války a Volyňské řeže.
Po Varšavě visí plakáty, které zvou na výstavu čínského politického karikaturisty Badiucaa. Jeho výstavám se Čína skrze ambasády pravidelně snaží zabránit. A nebylo tomu jinak ani v případě Polska.
Na jaře roku 1924 nastoupily demoliční čety a začaly postupně rozebírat kostel uprostřed Varšavy. Trvalo to dva roky a po monumentálním chrámu nezůstalo ani památky.
Polsko od roku 2015 klesá v žebříčku rovnosti práv LGBTQ+ lidí v rámci Evropské unie. Loni se umístilo na posledním místě. Zemi kritizuje také výbor OSN pro lidská práva.
Polsko v současnosti nakupuje vybavení mimo klasické potřeby, na základě takzvané naléhavé operační potřeby. Vláda tvrdí, že tak částečně nahrazuje techniku, kterou poskytla bránící se Ukrajině
„V opozici jsou spory o to, zda jít do voleb na jednotné listině, anebo zvlášť. Teď budou lídři opozičních stran těžko vysvětlovat, proč do voleb nejdou společně, když byli na demonstraci pohromadě.“
Na protivládním pochodu se v neděli ve Varšavě sešly stovky tisíc lidí. Protestovali proti možnému zásahu do rovnosti voleb, proti omezování lidských práv i proti inflaci a drahotě v zemi.
Cílem demonstrace je mobilizovat voliče proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních 30 let“.
Násilnosti z let 1943 až 1944 zůstávají sporným bodem. Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a nejmenších dětí, zabili ukrajinští nacionalisté.
Opatření polské vlády, které pomohlo tuzemským zemědělcům konkurovat ukrajinské zemědělské produkci, je totiž dvousečná zbraň. Ztráty pociťují jak výrobci, tak i dopravci.
Podle nové úpravy zákona budou hlasy zneplatněny, pokud polské volební obvody v zahraničí nezveřejní výsledky hlasování do 24 hodin. Volební účast v zahraničí bude přitom v říjnu zřejmě rekordní.
Lidé v Polsku si ve středu připínají na oblečení žluté narcisy. Jde o symbol protinacistického povstání Židů ve varšavském ghettu. Vypuklo přesně před 80 lety.
„Často zapomínáme na těžký osud těch dalších více než 50 tisíc lidí, kteří se v ghettu v době povstání skrývali a živořili,“ vysvětluje mluvčí muzea Marta Dziewulská.