Let do vesmíru může být na hranici Hawkingových zdravotních možností, míní expert

Slavný kosmolog Stephen Hawking se možná konečně podívá na objekt svého zkoumání zblízka. Miliardář Richard Branson mu totiž nabídl let do vesmíru na své raketě, která by už za pár let měla nad planetu vynášet první turisty. Hawking nabídku přijal a může se tak stát důkazem, že ke hvězdám lze letět v jakémkoliv věku a do jisté míry možná i zdravotním stavu. Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře jsou totiž lety na hranici kosmu jednodušší než se může zdát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezihvězdné cestování není podle fyzika Stephena Hawkinga hudbou daleké budoucnosti | Foto: Reuters

Stephen Hawking trpí amyotrofickou laterální sklerózou a v lednu oslavil 75. narozeniny. Může takový let vůbec zvládnout?

Je to trošku složitější. Není to let přímo do vesmíru, protože Richard Branson ani nevlastní žádnou infrastrukturu, která by cestu do vesmíru umožňovala, ale je to na hranici zemské atmosféry, čili do výšky lehce nad 100 kilometrů. Není to vůbec kosmický let v pravém slova smyslu, jak ho chápeme.

Co se týče zdravotního stavu – na lidské tělo bude působit poměrně velké přetížení několik G, podobně jako na kosmonauty, zejména při startu. Nevím, jestli by to Stephen Hawking byl schopný ustát. Před par lety sice už absolvoval parabolický let v letadle, kdy zažil simulovaný stav snížené gravitace. To je ale diametrálně odlišné od toho, co by ho čekalo s Bransonem.

Řekl bych, že je to spíš na hraně jeho zdravotního stavu, záleží to na tom, čím vším ho vybaví lékaři, jakými léky a podpůrnými přístroji.

Kosmonauti musí před cestami do vesmíru splnit poměrně náročné fyzické požadavky. Týkají se takové nároky i vesmírných turistů, nebo jsou v tomhle cesty na hranici kosmu jednodušší?

Slavný fyzik Hawking poletí do vesmíru. ‚Už jsem si myslel, že mě nikdo nevezme‘

Číst článek

Jsou jednoduší, protože turista bude v prostředí mikrogravitace pobývat velmi krátce, pouze několik málo minut. Kosmonaut nebo turista, který by letěl na kosmickou stanici, by tam už pobýval několik dnů. Kosmonauti na stanici pobývají i několik měsíců a musí tam být schopní pracovat. Takže fyzické i psychické požadavky na ně jsou mnohonásobně vyšší.

Existují studie na to, jak by měla příprava turistů vypadat – v podstatě se obtížností rovná přípravě na samostatný seskok padákem. Musí se zvládnout nějaké technické minimum, být v dobré fyzické kondici, ale nemusí to být nic extra. Nejsou zde jako při kosmickém letu omezení na výšku nebo na hmotnost, limity jsou benevolentnější.

Největší překážkou je tedy spíš stav beztíže než start?

Přetížení při startu namáhá lidské tělo, ale působí relativně krátce, maximálně po dobu několika desítek sekund. To přetížení nebude nějak vysoké, počítá se s 3-4 G, tedy čtyřkrát více než je na zemi a to je i netrénované lidské tělo schopno bez problému přežít.

Kde je věková hranice takový letů? Stephenu Hawkingovi je 75, do vesmíru ještě poměrně běžně ale lítají například padesátnici.

Padesát je ideální věk zralého kosmonauta. Horní limit neexistuje, jde o to, aby na tom byl člověk fyzicky dobře. Dokonce i do vesmíru na raketoplánu letěl John Glenn a tomu bylo v době letu 77 let, takže horní hranice je opravdu vysoko. Mnohem důležitější je zdravotní stav a nabité konto, protože letenky asi nebudou nejlevnější.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru