Když vymírali dinosauři, hořely i lesy. Naši zvířecí předci přežili, protože uměli slézt ze stromů

Kvůli nárazu kosmického tělesa na konci druhohorní křídy vymřely podle odhadů snad až tři čtvrtiny života na planetě. „Propuklo peklo a součástí toho se stalo, že zmizely všechny lesy,“ říká zoolog Miloš Anděra. Předchůdci primátů na rozdíl od dinosaurů a dalších druhů katastrofu přežili, a to zvláště díky tomu, že se naučili běhat po zemi.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proč vyhynuli dinosauři? | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Dávný předchůdce primátů i člověka z druhohor byl savec menší až střední velikosti. Vypadal jako dnešní malá veverka nebo spíš tana. „To je nevýrazně zbarvený savec s protáhlým čenichem a očima umístěnýma dopředu,“ popisuje zoolog Miloš Anděra.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o předcích primátů, kteří přežili náraz asteroidu, orangutaních samohláskách, a o mezích spolupráce mezi slony. Debatují zoologové Miloš Anděra a Pavel Stopka a herečka Kristýna Frejová. Připravila Martina Mašková

Takový typ zraku umožnil mnohem pozdější oddělení vývojové linie lidoopů a člověka. K němu přispěla i schopnost konzumovat různorodou potravu. „Byla to hlavně plodožravá zvířata, měla dobře utvářené stoličky s velkou plochou,“ popisuje zoolog.

Náraz asteroidu

„Už tenkrát jsme to byli tak trochu my. Tady začal vývoj lidské populace,“ upozorňuje Miloš Anděra. Zvířata, která se dokázala po katastrofě adaptovat na nové poměry na planetě, dostala příležitost osídlit dříve obsazené niky. Také zeleň se postupně vzpamatovala.

„Začaly vznikat nové druhy živočichů a ty pak znovu osídlily stromy,“ líčí další vývoj událostí zoolog Pavel Stopka. Jako příklad uvádí letuchy, savce, kteří vypadají jako něco mezi lenochodem a kaloňem, ale příbuznější jsou s primáty. Jejich potomci v přírodě žijí na Malajsii a na Filipínách. 

Zpráva vědců vychází z analýzy asi 10 tisíc stromů, z nichž se vybral ten nejreprezentativnější. I po desítkách milionů let tak badatelé vědí, jak se vyvíjelo zalesnění planety. Vznik nových skupin živočichů si dokážou odvodit z tempa změn čili mutací v genomu a z rozdílu v DNA mezi existujícími i vymřelými druhy, které vidíme v evolučním stromu.

Právě díky kombinaci zmíněných metod víme, jaké druhy primátů, tedy i savců, nastoupily po velkém vymírání před 66 miliony let. „K návratu na stromy došlo u různých druhů nezávisle na sobě. Stalo se to třeba u vakoveverky v rámci vačnatců nebo u poletuchy,“ popisuje Pavel Stopka. Následníky dinosaurů se stali ptáci.

Život v oceánu

Před kosmickou katastrofou na konci druhohor zůstali uchránění i někteří vodní živočichové. Ani oni ale nežili v lehké situaci. Po pádu meteoritu se změnily i poměry v oceánu. Kleslo množství kyslíku a přibylo oxidu uhličitého.

„S největší pravděpodobností vymřeli i velcí mořští predátoři. Tím se ale stalo moře obyvatelnější a připravilo půdu pro vznik delfínů,“ uvádí Pavel Stopka. V záznamech delfíny spolu s velrybami najdeme před 25 miliony let. 

Poslechněte si celou Laboratoř o předcích primátů, kteří přežili náraz asteroidu, orangutaních samohláskách a o mezích spolupráce mezi slony. Debatují zoologové Miloš Anděra a Pavel Stopka a herečka Kristýna Frejová.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme