Mayové obětovávali kromě panen i malé chlapce. Vědci to zjistili díky tisíc let staré DNA

Tisíc let stará DNA ze starobylého mayského města v Mexiku odhalila detaily o náboženských rituálech. Většina ostatků, které našli dělníci při výstavbě letiště v roce 1967, totiž patřila výhradně chlapcům. Podle vědců byli pravděpodobně obětováni mezi lety 500 a 900 našeho letopočtu, píše The New York Times.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na mayskou zříceninu El Castillo (Kukulkánova pyramida) v Chichén Itzá

Pohled na mayskou zříceninu El Castillo (Kukulkánova pyramida) v Chichén Itzá | Zdroj: Profimedia

Na místě, kde měla původně stát ranvej nového letiště, našli dělníci na jaře roku 1967 lidské ostatky. Přivolaní archeologové záhy odhalili v blízkosti i takzvaný chultún neboli podzemní zásobník na dešťovou vodu. Chultún, který byl v mayské mytologii považován za vchod do podzemní země mrtvých, byl spojen s jeskyní, ve které se našly další ostatky.

Československá archeologická expedice objevila v Guatemale mayské město. Nazvala ho První jaguár

Číst článek

Kvůli úsilí o co nejrychlejší dokončení stavby letiště dostali vědci pouhé dva měsíce na vykopání a exhumaci skrýše kostí, píše The New York Times. O téměř 60 let později skupina vědců odhalila, že ostatky patřily chlapcům, kteří mohli být specificky vybráni k zabití v sourozeneckých párech. Článek publikovali v časopise Nature.

„Jsou to první starověké mayské genomy, které byly publikovány,“ řekl Johannes Krause, archeogenetik z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku v Německu. Práce s DNA poskytla dříve neviditelný pohled na identitu obětovaných dětí. „Člověka se takový nález celkem dotkne,“ řekl Krause s tím, že on sám má malého syna.

Pátrání trvalo dlouhé roky, první testy DNA začali vědci dělat až v roce 2015. To, že ostatky patřily výhradně chlapcům, překvapilo i je samotné. „Pořád jsme opakovali testy, protože jsme nemohli uvěřit, že všichni byli chlapci,“ řekl The New York Times doktor Rodrigo Barquera.

Sám Barquera přitom původně doufal, že objeví genetické dědictví nejsmrtelnější pandemie v Mezoamerice. V roce 1545 se totiž na území dnešního Mexika rozšířila nemoc Salmonella enterica. V průběhu dalšího století tato nemoc zabila až 90 procent původní populace. Děti nalezené v chultúnu se ale s pandemií zaživa určitě nikdy nesetkaly. Ke skenování DNA Barquera přistoupil až po tomto zjištění.

Oběti v mayské kultuře

Archeologové, kteří studovali Maye, dříve předpokládali, že kultura byla zaujatá obětováním mladých panenských žen. Tato teorie byla v posledních desetiletích zpochybněna.

Následné genetické testování ukázalo, že mnozí z chlapců byli navzájem příbuzní, byli mezi nimi i dvě sady identických dvojčat. Proč byli tito chlapci vybráni k obětování, není známo, řekl doktor Barquera. Je ale možné, že sourozenci nebo blízcí příbuzní byli vybráni, aby odráželi zkoušky Hrdinských dvojčat, klíčových postav mayské kosmologie, která prošla cykly obětí a znovuzrození.

„Rituály z dávných dob bývají specifické,“ míní archeolog Jamie Awe. „Tato studie ukazuje, že pro některé náboženské obřady bylo důležité, aby byli k obětování vybíráni pouze chlapci,“ popsal.

mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme