Bagdádský řezník. Před 15 lety Američané zatkli bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna
Zatčením bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna americkými jednotkami 13. prosince 2003 nedaleko iráckého města Tikrít skončilo jedno z nejintenzivnějších a nejsledovanějších pátrání v historii. Nejhledanější představitel padlého režimu, na jehož dopadení vypsaly USA odměnu 25 milionů dolarů, se skrýval od března téhož roku, kdy začala americko-britská invaze do Iráku.
Informace, která vedla k úspěšnému zásahu, údajně pocházela z iráckých zdrojů. Bývalý diktátor se ukrýval v dva metry hluboké díře pod venkovským domem v Daúru asi 15 kilometrů jižně od Tikrítu.
Nositel Nobelovy ceny za literaturu, autor knihy Souostroví Gulag. Před 100 lety se narodil Solženicyn
Číst článek
Krátce po zatčení byl šestašedesátiletý Saddám převezen na přísně střežené tajné místo, kde podstoupil lékařskou prohlídku a další vyšetření, jež potvrdila jeho identifikaci.
V červnu 2004 byl Husajn předán do irácké právní vazby, krátce poté vyslechl řadu obvinění z genocidy, válečných zločinů či zločinů proti lidskosti.
V listopadu 2006 byl v dlouhotrvajícím procesu odsouzen k trestu smrti za podíl na masakru 148 šíitů v městečku Dudžail v roce 1982 a 30. prosince téhož roku byl popraven.
Symbol Pražského povstání i srpna 1968. Československý rozhlas začal před 85 lety vysílat ze současné budovy
Číst článek
Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 (podle některých až 1939). Ve dvaceti letech vstoupil do Arabské strany socialistické obrody Baas a tím i do vysoké politiky. Podílel se na neúspěšném atentátu na vůz iráckého vládce Abd al Karíma Kásima. Poté musel utéct do Sýrie a později do Egypta.
V roce 1963 se podílel na úspěšném puči, díky kterému se v Iráku dostala k moci strana Baas. Do konce roku ale musel Husajn opět utéct do Egypta, protože kvůli vnitřním rozbrojům přišla strana Baas o moc.
Při dalším převratu v roce 1968, kdy strana Baas definitivně začala vládnout, hrál Husajn důležitou roli a postupně se stal druhým nejmocnějším člověkem v Iráku. De facto vládl už před nucenou rezignací generála Ahmada Hasana al-Bakra.
V Iráku vládl až do roku 2003. Vybudoval si kolem sebe silný kult osobnosti, který mu pomohl udržet se u moci navzdory dvěma válkám, které vedl proti Íránu a Kuvajtu, a klesající životní úrovni obyvatel.
