Vybudovat Noemovu archu pro korály je běh na dlouhou trať. Jejich kryoprezervace je stále novým polem

Když se Mary Hagedorn přestěhovala na Havaj, nebyly dostupné žádné znalosti o kryoprezervaci korálů. Postupně začala vyvíjet metody pro uchovávání jejich spermií, vajíček, embryí a dalších tkání. Další díl série reportáží Vědecké dobrodružství z Havaje mezi korály a mořskými savci ukazuje, jak moc složitá je to disciplína.

Honolulu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řekne-li se banka embryí, vybaví se lidem nejčastěji trezor plný nádob s tekutým dusíkem. V Havajském institutu mořské biologie mě nejdřív mě ale odborník na kryoprezervaci, Jonathan Daly, přivádí ke kádím na břehu moře. V zázemí u nich s dalšími internistkami připravuje nástroje na to, mohl nakrájet korály na malé kousky, ze kterých se potom dobře izoluje potřebný živý materiál.

Pokud budeme lovit žraloky dnešním tempem, přijdeme o ně, varuje americký biolog

Číst článek

Urychlení přírody

„Na kryoprezervaci potřebujeme velmi tenké vrstvy tkáně. Nemůžeme prostě vzít z útesu velký větevník a zamrazit jej, musíme jej chovat ve specifických podmínkách, aby vyhovoval naší metodě,“ vysvětluje mi vědec, který metodu správné přípravy tkání k zamražení zdokonalil v rámci své výzkumné práce.

Místo toho sbírá z vody takové korály, které jsou velké a mají bytnou schránku: „Živá je pouze nejsvrchnější vrstva kolonie. Teď držím v ruce kolonii větevníku a odseknu vršek, abychom z něj mohli připravit tkáň tak, aby mohla v substrátu růst bez tvrdé schránky. Je to hodně pracné.“

Pokud by se tento proces měl odehrát na útesu, mohlo by to podle něj trvat roky, klidně i desítky let. A možná by ani po té nezískali tkáň v potřebné kvalitě. „Proto tento proces urychlujeme a získáváme tkáň o potřebných vlastnostech za dva až tři měsíce,“ vyčísluje urychlení.

Tisíce keporkaků míří každý rok k Havaji. Aby cestu přežili, musí pořádně přibrat, sledují to vědci

Číst článek

Zamražení pouhým začátkem

Správně připravit živé buňky a tkáň na zamražení je jen dílčí úspěch. Umět zmražené vzorky rozmrazit tak, aby se tkáň nepoškodila, je další velké umění.

„Když si otevřete vaničku se zmrzlinou a někdo vám zavolá, odběhnete na dvacet minut a dáte ji zpátky, ve zmrzlině se vytvoří malinké krystalky ledu. Jestliže ji poté necháte venku, vytvoří se v ní větší krystaly a zmrzlina bude chutnat špatně. To samé se může stát našim vzorkům, pokud je nerozmrazíme dostatečně rychle. Krystalky znehodnotí tkáň,“ zasvěcuje mě do úskalí procesu Mary Hagedorn ze Smithsonian Conservation Biology Institute. Byla to právě ona, kdo s kryobankou korálů začal.

Pomoc zlata

Vede mě za kolegou Christopherem Pagem, který mi správné rozmrazování vzorku předvádí. „Používáme infračervený laser. Stejný mají ve výbavě i zlatníci, když pracují s drahými kovy,“ nechává mě nahlédnout do přístroje, na kterém experimentální rozmrazování provádí. Buňky samotné totiž infračervenou energii neabsorbují. „Používáme proto zlaté nanočástice, které můžou za zbarvení dorůžova, které vidíte. A tyto částice absorbují energii a zahřívají okolí. A to až o milion stupňů za minutu.“

Proč mají korálové útesy svatozář? Podle vědců z Havaje by se z nich mohla zjistit kondice korálů

Číst článek

Vzorky po rozmražení budou moci hypoteticky v budoucnosti další generace vědců použít pro opětovné vysazení korálů, které budou v té době vyhynulé. I to je ale potřeba dělat nesmírně opatrně a promyšleně, aby nedošlo k přetížení ekosystému klony. „Pokud se na korálový útes s příliš mnoha klony dostane virus nebo bakterie, může zničit celou populaci… je to jako v zemědělství - když máme monokultury, může je smést jedna nemoc,“ varuje vedoucí laboratoře.

Nová disciplína

V padesátých letech dvacátého století vznikly první metody na kryokonzervaci spermatu. S korály ale tato procedura trvala až do roku 2008. To už Mary Hagedorn žila čtyři roky na Havaji a pokoušela se o založení pomyslné Noemovy archy korálů.

Proto korálová kryobanka schraňuje desetitisíce vzorků různých tkání, byť pochází zatím od necelých čtyř desítek druhů korálů. Každá tkáň musí mít specifický proces kryoprezervace - jednotlivé typy buněk a stadií korálů mají jiný postup.

Koráli blednou alarmující rychlostí. Záchranu pro ně hledá v havajské zátoce Češka Eva Majerová

Číst článek

Embrya sbírají vědci okolo úplňku, kdy se řada druhů korálů rozmnožuje. I na tom se ale podle vědkyně podepisuje změna klimatu: „Všímáme si, že se koráli čím dál hůře při vylučování embryí špatně synchronizují.“

Zájem o ekologii

Cílem Mary Hagedorn je zmrazit tolik druhů mořských polypů, kolik to jen půjde. Upozorňuje ale, že bez všeobecného uznání důležitosti péče o mořský ekosystém se její snaha může minout účinkem: „Můžu konzervovat život, ale pokud se o to nikdo nezajímá a nemá to pro lidi skutečnou hodnotu, jsou to jen zmrzlé věci v bance.“

Jak se chovat, cestujeme-li do oblastí s korálovými útesy? A proč jejich záchrana závisí také na nás - Středoevropanech? Sledujte Vědecké dobrodružství z Havaje mezi korály a mořskými savci každý den na Českém rozhlasu Plus v 7:25. Všechny díly najdete online zde.

Martina Pouchlá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme