Když neudržíme kvalitní cesty, lidé půjdou jinudy a ohrozí přírodu, tvrdí Böhnisch ze správy Krkonoš

Češi letos místo k moři jezdí po Česku. „Pocitově, protože přesná data budeme mít až s větším zpožděním, zažívají Krkonoše asi největší příliv návštěvníků za poslední roky,“ říká v Interview Plus ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch.

Pec pod Sněžkou Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Robin Böhnisch | Foto: Správa Krkonošského národního parku

Připouští, že debata o omezení počtu návštěvníků Krkonoš je teprve na začátku. „Jak uvnitř parku, tak s naším zřizovatelem, kterým je ministerstvo životního prostředí,“ tvrdí Böhnisch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové

A dodává že regulátorem je omezená kapacita lanovky na Sněžku z Pece pod Sněžkou. „Lanovka by dokázala vychrlit až 2,5 tisíce lidí, ale omezení je na 250 osob za hodinu,“ říká s tím, že se podařilo vyjednat, aby se ani po rekonstrukci lanovky její kapacita nenavýšila.

Problém tak je podle ředitele jinde: „Z polské strany národního parku vozí lanovka přes 650 lidí za hodinu, ale tam už KRNAP neumí pohyb lidí regulovat.“

Polská lanovka z hory Kopa pak vyveze lidi nad 1 300 metrů nad mořem a ti pak pohodlně dojdou až na vrchol Sněžky. Přitom na české straně je výšlap náročnější. Regulace Sněžky jen z české strany by tak prý ztrácela smysl.

„Existuje dvojstranný projekt mezi KRNAP a polským národním parkem o společné péči, ale narážíme na rozdílnou legislativu a na různé kompetence obou správ. Takže není vůbec jednoduché najít způsob regulace, který by vyhovoval oběma stranám,“ dodává.

Vstupné nástrojem regulace

Regulace počtu turistů pak ze stejných důvodů není možná ani na dalších dvou navštěvovaných místech parku – pramen řeky Labe nebo vodopád u Harrachova, který je takřka ve městě.

Nepomohlo by vstupné? „O tom uvažujeme už nějaký čas, ale ne jako o nástroji regulace. Nikdy nemůže být vstupné do národního parku takové, aby si to pak nemohli lidé dovolit. Úvahy o vstupném jsou o jakémsi příspěvku na údržbu turistické infrastruktury, která pak slouží pro pohodlí a bezpečnost návštěvníků,“ odpovídá bývalý poslanec ČSSD.  

V Krkonoších platí nový návštěvní řád a nové ochranné zóny. Jak se změny dotknou turistů

Číst článek

V posledních letech navštíví Krkonoše zhruba čtyři miliony turistů ročně. „Tento nápor zatím zvládáme a jsme schopni udržovat chodníky, cesty, cestičky, mosty tam, kde potřebujeme, aby se turista pohyboval. Když se nebude cítit komfortně a bezpečně, začne hledat alternativní trasy, a to už by byl pro chráněnou přírodu hor problém,“ přiznává s tím, že správa parku řeší nedostatek finančních prostředků.

„Obáváme se, že pro další sezóny už peníze nemusíme najít v různých dotačních programech. Z našich provozních peněz bychom si nemohli dovolit udržovat turistickou infrastrukturu v Krkonoších v kvalitě, na jakou jsou lidé zvyklí,“ tvrdí.

S ministerstvem se tak snaží najít nové zdroje, tedy ve státním rozpočtu. I Krkonoším totiž dělá problémy kůrovcová kalamita, a to kvůli téměř nulové ceně dřeva. „Poslední době spolupracujeme i se samosprávami, takže doufám, že se nám získat finance podaří.“

Co dělá s chráněnou přírodou klimatická změna? Jak se daří projektu na poznávání méně známých míst KRNAP? A kolik pokut za poškození přírody správa parku rozdala?  Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.    

Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme