První rok centra pro experimentální medicínu: 'Probíhá tu fantastická revoluce, ale zatím v laboratořích.'
V Praze už rok funguje jedno z nejmodernějších vědeckých center pro experimentální medicínu. V budově lékařské fakulty Univerzity Karlovy stojí například přístroj, který vlastní a ke zdravotnickému výzkumu využívají jen čtyři další instituce na světě. Kromě experimentů tady vědci pracují na lécích budoucnosti.
Centrum pokročilého preklinického zobrazování vzniklo přímo v budově 1. lékařské fakulty. Kvůli tomu se muselo hned na začátku vymyslet, jak a kde chovat pokusná zvířata.
„Není možné vzít zvíře, přivézt ho tramvají, vyšetřit ho a pak ho zase odvézt taxíkem. Musí to mít svoje jasné hranice a podmínky. Dohromady to stálo něco přes 160 milionů korun," říká Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Jedno z nejmoderněšjších vědecko lékařských center na světě slaví 1 narozeniny. V budově lékařské fakulty Univerzity Karlovy stojí nejmodernější přístroje současnosti, které můžou pomoci v onkologické diagnóze a léčbě.
Hlavním stavebním materiálem centra jsou ale přístroje v čele se zobrazovačem magnetických částic, kterému se říká MPI. Ve zkratce - je to přístroj, který funguje podobně jako magnetická resonance nebo CT v nemocnicích. Ale bez nebezpečné radiace.
„U MPI radiační zátěž není, je to zařízení, které ještě není v klinické medicíně ale má potenciál se tam dostat a my můžeme být přímo u toho," pokračuje Aleksi Šedo.
V prostorách samotného centra tráví vědci čas třeba experimentální medicínou a svými vlastními výzkumy. Pokládají se tu ale základy pro klinickou léčbu hlavně v oblasti onkologie.
„Je to metoda, která se zatím připravuje na použití u člověka, ale bude to určitě i řadu let trvat. Probíhá fantastická revoluce, je ale schovaná – laik ji nevidí, protože výsledky trvají. Jsou schované v laboratořích. Možná, že spoustu těch léčiv, které dnes testujeme, už nedostaneme. Ale naše děti ano," říká přednosta centra Luděk Šefc.
Některé léky a postupy zní jako z daleké budoucnosti, přesto si je vědci už vyzkoušeli na myších v Praze.
„Podáme například radioaktivní značku, ta najde nádor a také se v něm akumuluje. Je jen v nádoru postupně ho ozařuje a on se zmenšuje a zmizí. Na MPI je možné sledovat třeba kmenové buňky vstříknuté – kam putují a kde se usazují," vysvětluje přednosta.
To zní jako zázrak, dočkáme se toho někdy? „Dočkáme, určitě. Málokdo si uvědomuje, jak se molekulární medicína vyvíjí. Je celá řada léčiv a postupů léčby prokázána v experimentu a teď probíhají všechny ty preklinické a klinické testy. Jejich úspěšnost je ale asi poloviční."
Ještě letos dorazí do centra další elektronický pomocník. Speciální vysokofrekvenční ultrazvuk, který pomůže lépe sledovat například nádory.
