Prevence proti onemocnění, redukce obezity i progresů diabetu. Vědci z IKEM testují novou látku

Vědci v pražském IKEM testují látku, která by mohla mimo jiné pomoci předejít diabetu. Účinky se zatím testovaly pouze na myších. U těch působila kromě redukování obezity a progresů diabetického stavu také jako prevence různým onemocněním. Výzkum látek, které by dokázaly odstranit předčasně stárnoucí buňky, potrvá v IKEM ještě několik let.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Molekulární bioložka Soňa Štemberková a medicinální chemik Lukáš Werner

Molekulární bioložka Soňa Štemberková a medicinální chemik Lukáš Werner | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

„Buněčná senescence neboli předčasné stárnutí buněk je vlastně jeden z mechanismů, jak vznikají civilizační onemocnění,“ vysvětluje přednosta Centra diabetologie pražského IKEM Martin Haluzík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž z Centra diabetologie pražského IKEMU

„Jde v podstatě o to, že se v organizmu hromadí buňky, které už by měly podlehnout apoptóze, měly by být vyměněné, ale oni zůstávají v tom organizmu déle a produkují prozánětlivé faktory, které pak zvyšují riziko vzniku cukrovky druhého typu, předčasné aterosklerózy nebo i dalších onemocnění,“ dodává Haluzík.

Nejčastěji se senescentní buňky shromažďují právě v tukové tkáni. Obézní lidé jich proto mají více. „Zdá se právě, že pokud dosáhneme snížení hmotnosti, tak nejenom, že se snižuje celkový objem té tukové tkáně, ale významně taky klesá obsah těch senescentních buněk v tuku,“ doplňuje Haluzík.

Před 40 lety proběhla první transplantace srdce v Československu. Dnes jich IKEM provádí 50 za rok

Číst článek

Jedním ze způsobů, jak senescentní buňky z těla odstranit, je bariatrická operace. Ne každý obézní pacient ale chce takovou operaci podstoupit. Aktivní látka, kterou vědci z IKEM teď testují, působí přímo na mitochondrie těchto buněk. Ty hrají klíčovou roli při výrobě energie, kterou buňky ke svému fungování potřebují, popisuje medicinální chemik Lukáš Werner.

Říká, že „vzhledem k tomu, že mitochondriální síť v senescentních buňkách je velice specifická, tak to je asi i ten mechanismus, jakým způsobem se ji daří eliminovat v organizmu tyto nežádoucí buňky“. 

„Většina zkoumaných látek se nachází v nějaké malé vialce, kde je několik miligramů toho potenciálního léčiva. Experimenty probíhají tak, že se vytvoří nějaký roztok s danou koncentrací látky a na buňkách nebo ve zvířatech se zkoumá, jaká koncentrace a jaké množství té dané látky vede k žádanému efektu. Popřípadě, jestli ta látka nemá nějakou nežádoucí toxikologii,“ dodává.

Nejmodernější magnetická rezonance v budoucnu lidem výrazně pomůže, zatím se ale do ní nevejdou

Číst článek

Vědci už účinky této látky otestovali na myších. Výsledky jsou podle molekulární bioložky Soni Štemberkové velmi slibné. 

„Myšky nejenom, že redukují obezitu, redukují progresy diabetického stavu. Je to jako prevence v případě, že už myšky nějakým onemocněním trpí. Jsme schopni onemocnění zmírnit na základě toho, že odstraníme negativní faktory, které ty senescentní buňky produkují,“ říká Štemberková.

„Pokud by to fungovalo tak, jako to funguje na těch experimentálních modelech, tak bychom mohli tímto způsobem předejít například diabetu. Bylo by to velmi zajímavé, pokud by se to podařilo i u lidí, ale určitě to není tak, že vyvíjíme nějakou tabletku nebo injekci, která nahradí to, že bychom se měli snažit jíst zdravě a mít pravidelnou fyzickou aktivitu. Nenahradí to určitě zdravý životní styl,“ zdůrazňuje Haluzík.

Andrea Skalická Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme