Systém PURA, lednice bez elektřiny i udržitelný obal. O cenu Global winners usilují vědci z Česka a Slovenska
Československý tým mladých vědců bude soupeřit o cenu Global winners (Světoví vítězové) od organizace The Earth Foundation. Osmnáctiletý Tomáš Čermák a devatenáctiletá Anna Podmanická už za svůj vynález, systém PURA na čištění odpadních vod, získali The Earth Prize za evropskou část soutěže. O hlavní ocenění budou usilovat s dalšími šesti týmy z ostatních částí světa v anketě. Lidé v ní mohou hlasovat do 22. dubna.
Ocenění Global winners může získat sedm týmů, které už obdržely cenu The Earth Prize. Zatímco o této ceně rozhodovali vědci, o ocenění Světových vítězů rozhodnou lidé v anketě.
Ocenění uděluje organizace The Earth Foundation, která sídlí ve švýcarské Ženevě. Věnuje se inspiraci, vzdělávání, poradenství a podpoře studentů a mladých podnikatelů při řešení environmentálních problémů pomocí inovativních nápadů.
Hlasování o ceně Global winners začalo s vyhlášením posledního vítěze a pokračovat bude až do úterý 22. dubna. Evropu v něm poprvé zastupují vědci z Česka a Slovenska.
Systém PURA
Český vědec Tomáš Čermák působí na Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. V období koronavirové pandemie se začal věnovat čištění materiálů pomocí studeného plazmatu. Ve spojení se slovenskou výzkumnicí Annou Podmanickou pak vytvořili systém na čištění odpadních vod PURA.
Začít s vědou už na střední je jednou z nejcennějších věcí, říká 18letý Čermák, který získal The Earth Prize
Číst článek
„Myslím si, že šanci máme obrovskou. Národní hrdost, co se týče české vědy, je. Zájem o naši vědu tady je a myslím si, že máme opravdu šanci namotivovat českou veřejnost, aby pro projekt hlasovala,“ řekl Tomáš Čermák v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Systém PURA spojuje Tomášův výzkum studeného plazmatu a fotokatalýzu, kterou se zabývá Anna Podmanická. Díky obou procesům se vytváří nabité částice, radikály nebo ozon, které napadají molekuly a zbytky léčiv ve vodě.
„Umožňuje nám to zvyšovat povědomí o problému, který tady je. Ve vodě se nachází spousta léků, ať už antibiotik, na která se zaměřujeme primárně, ale je to od kofeinu až po analgetika, antihistaminika. Je to velký problém, protože naše současné čističky s tím neumí úplně pracovat,“ vysvětluje Čermák.
V rámci ceny The Earth Prize získal československý tým grant ve výši zhruba 275 tisíc korun, díky kterému chtějí přeměnit prototyp systému PURA v zařízení, které bude schopné pracovat až s desítkami litrů vody. Do projektu chtějí zapojit také další studenty.
Ekologický obal
Americká skupina mladých vědců StuyBigCompGroup se zaměřila na snižování množství plastu v obalech při přepravě zboží. „Ať už jste frustrovaní s poškozenými zásilkami, anebo hledáte zelenější alternativy, všichni už máme dost platových obalů,“ uvádí vědci, kteří proto vynalezli Kiriboard, ekologickou alternativu polystyrenových obalů.
Jejich obaly jsou inspirované japonským uměním geometrického řezání papíru kirigami. Jedná se o ekologické obalové řešení, které pomocí geometrického skládání přeměňuje přenosný list kartonu na strukturu pohlcující nárazy a eliminuje potřebu plastových výplní, jako je polystyren.
Lehká konstrukce lepenky Kiriboard, která je vyrobena výhradně z recyklovaných materiálů, umožňuje výrazně snížit emise při přepravě, což z ní činí konkurenceschopnou udržitelnou alternativu k běžným obalovým materiálům.
Materiál Kiriboard je možné vyrábět hromadně pomocí CNC drážkování nebo laserového řezání. Nabízí tak nákladově efektivní a biologicky odbouratelné obalové řešení pro logistiku a přepravu zboží z e-shopů.
Přeprava vakcín
Tři indičtí studenti Dhruv, Mithran and Mridul vytvořili Thermavault, první chladicí jednotku svého druhu bez elektrické energie pro přepravu zdravotnických potřeb v odlehlých oblastech, která využívá opakovaně použitelné reakce na bázi soli.
Jejich nápad vznikl v době koronavirové pandemie, která „připomněla nedostatečnou dostupnost elektřiny ve venkovských oblastech“. „Na vlastní oči jsme viděli problémy s dopravou vakcín, potravin a základních zásob do těchto míst,“ popisují.
Chladící zařízení Thermavault využívá endotermické reakce na bázi solí – které jsou opakovaně použitelné a udržitelné – k vytvoření chladicí jednotky bez elektrické energie. Kromě snížení plastového odpadu díky termofólii se tak řeší i energetická nerovnost a neefektivní chlazení vakcíny.
„Nyní pracujeme na zlepšení designu a chceme oslovit kliniky a nemocnice. Thermavault má potenciál zachránit téměř šest milionů lidí ročně,“ věří mladí vědci, kteří získali The Earth Prize v rámci asijského regionu.
Zeleň ve městech
Afriku zastupuje sedmnáctiletá nigerijsko-americká aktivistka Amara C. Nwuneli, která je zakladatelkou nevládní organizace Preserve Our Roots. Ta pod vedením mladých lidí podporuje opatření v oblasti klimatu.
Její iniciativa Green proměňuje nedostatečně využívaná městská místa v parky udržitelného rozvoje, podporuje vzdělávání o klimatu a posilování komunit.
„V průběhu mého dětství jsem viděla devastující dopady extrémních klimatických jevů, jejich zanedbávání ve městech a nedostatek vzdělání o klimatické krizi. Věděla jsem, že s tím musím něco udělat. Na globálním jihu lidé ve více než 80 procentech měst nemají přístup k parkům nebo přírodě,“ objasňuje Amara.
Díky iniciativě Green se lidé mohou znovu spojit s přírodou a učit se o udržitelnosti. Kromě čištění prázdných městských míst a vytváření zelených ploch organizace prosazuje globální posun k udržitelnému životu ve městech.
EcoAction
Na výsadbu zeleně ve městech se zaměřil také brazilský středoškolský student Isaque Carvalho Borges. Jeho projekt EcoAction využívá umělou inteligenci a satelitní snímky k revolučnímu zvýšení odolnosti měst vůči klimatickým změnám.
Tím, že určuje nejstrategičtější místa pro umístění vegetace, která zmírňuje extrémní horka, umožňuje místním organizacím efektivně ochlazovat města s minimálním úsilím a maximálním dopadem.
„Extrémní horka ve městech jsou obrovským problémem. S rychlým růstem městských částí po celém světě potřebujeme chytré řešení, jak je ochlazovat – nejen v současnosti, ale i do budoucna,“ zdůrazňuje student Isaque.
Boj s odpadem
Blízký východ zastupují studentky ze Spojených arabských emirátů, které si říkají Sustainability Heroes (udržitelné hrdinky). Jejich cílem je změnit vzdělávání o recyklaci. Studentky vytvořily platformu EcoMind Academy, která pomocí umělé inteligence vytváří interaktivní a personalizované vzdělávání o recyklaci odpadu.
„Mnoho lidí chce podporovat udržitelnost, ale nevědí kde začít. EcoMind Academy toto usnadňuje skrz vzdělávání a akci. Naše řešení mění udržitelnost v každodenní učení se zábavnými úkoly a reálným dopadem na svět,“ říkají tvůrkyně.
Aplikace Kultibado
Na odpad vytvořený z vyhozených potravin se zaměřily dvě dívky z Filipín. V jejich zemi se totiž 30 procent zemědělských produktů vyhodí kvůli neefektivitě dodavatelského řetězce.
To vede k emisím metanu, ekonomickým ztrátám a omezenému přístupu k výživným potravinám. Studentky Hailey and Yume proto vytvořily webovou aplikaci Kultibado, která propojuje zemědělce, spotřebitele a výrobní družstva.
„Odstranění prostředníků, kteří kontrolují ceny, pomáhá zemědělcům získat spravedlivější ceny a spotřebitelům nabízí produkty, které jsou o 72 procent levnější. Širší přístup na trh díky aplikaci Kultibado umožňuje družstvům prodávat přebytečné a vizuálně neatraktivní produkty, což v konečném důsledku minimalizuje plýtvání potravinami,“ přibližují autorky platformy.
