Před 45 lety českoslovenští politici kapitulovali a podepsali moskevský protokol
Před 45 let se Dubček a další českoslovenští politici podrobili v Moskvě nátlaku sovětského vůdce Brežněva. Podpisem tzv. moskevského protokolu 26. srpna 1968 začala normalizace, kterou smetl až listopad 1989.
Lidé s napětím očekávali výsledky československo-sovětských jednání v Moskvě. Dosavadní zprávy o nich byly jen velmi nejasné, návrat československých politiků se stále odkládal.
„Další zpráva z Moskvy: podle zahraničních pozorovatelů v Moskvě nebyl ještě ani sestaven kompromisní text, kterým by mohly být třídenní rozhovory uzavřeny,“ hlásil Československý rozhlas.
Podepsání moskevského protokolu 26. srpna 1968 připomněl redaktor Jaroslav Skalický
A nekončící jednání v Moskvě komentoval: „Ať bude v Moskvě dohodnuto cokoli, právní a závazná může být taková dohoda jen tehdy, schválí-li ji Národní shromáždění ČSSR jako nejvyšší volený orgán všeho československého lidu. Budeme-li už muset přijmout určité ústupky, pak je třeba zdůraznit, že jeden ústupek nemůžeme udělat nikdy – schválit okupaci.“
Nakonec 26. srpna obě strany moskevský protokol podepsaly. Z československých politiků to odmítl pouze František Kriegel.
„Dubček a další se zavázali, že pacifikují odpor, který po celý týden v Československu existoval a že to zařídí tak, aby výsledky vysočanského sjezdu nebyly platné, aby celý sjezd byl prohlášen za neplatný. A také že teď už opravdu provedou zásadní personální opatření a že bude zavedena nějakým způsobem cenzura,“ vysvětluje historik Oldřich Tůma, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Moskevský protokol uzavřel jednání mezi SSSR a ČSSR probíhající 23. až 26. srpna 1968. Sovětský diktát podepsala celá československá delegace s výjimkou Františka Kriegela. Znamenal popření Pražského jara, souhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy a otevření cesty k tzv. normalizaci.
„Mlčky, ale přijali, že tady jsou intervenční armády, byť se asi ještě na počátku domnívali, že to je opravdu dočasné a že možná v horizontu ne-li týdnů, tak měsíců, se jim podaří docílit toho, aby jednotky opustily území Československa,“ říká historik.
Podle webových stránek totalita.cz bylo k 26. sprnu od začátku okupace zraněno jen v Praze přes 300 lidí. Dvaadvacet jich zranění podlehlo.
