Vzácným želvám z Galapág hrozí vyhynutí kvůli přemnoženým krysám
Populaci vzácných želv na Galapágách ohrožují přemnožené krysy. Souostroví, které mnozí označují za poslední ráj na Zemi, bylo v minulosti proslulé nedotčenou přírodou s množstvím původních druhů zvířat. Pak ale na Galapágy vstoupil člověk a přivezl s sebou i nebezpečné hlodavce. Želvám však škodí nejen krysy.
Odborníci chtějí krysy vyhubit jedem. Ten už byl shozen na jeden z celkem 13 ostrovů Galapág, konkrétně na Ponton. Zaměstnancům Národního parku, který zaujímá více než 97 procent rozlohy celého souostroví, pomáhají i členové organizací zabývajících se ochranou přírody.
Aby se jedem neotrávili další vzácní živočichové, odvezli je záchranáři z ostrova Ponton. Zpět do přírody je vypustí po pěti dnech, až se jed rozloží. Desítky dravých ptáků jsou umístěny v klecích, nesmějí přijít do kontaktu s otrávenými krysami. Přesto už nejméně jedna sova takto uhynula. Je to prý ale cena, kterou je nutné za záchranu ostatních zaplatit.
Zoologové se snaží zachránit populaci želv sloních, kterou krysy ohrožují. Ničí totiž jejich nakladená vejce a žerou želví mláďata. O rozsáhlosti problému svědčí i zjištěné údaje. Na jednom hektaru se vyskytuje osm až dvanáct krys.
Na Galapágách už dnes žije jen asi 30 až 40 tisíc obřích želv, což je jen malý zlomek původního stavu. Vědci odhadují, že na Galapágách kdysi žilo až 300 tisíc želv, v 18. a 19. století se však jejich počet začal prudce snižovat, protože je zabíjeli piráti a lovci.
A i když byl na Galapágách, které proslavil Charles Darwin, vyhlášen v roce 1959 národní park, je původní fauna stále v ohrožení, protože člověk na ostrovy zavlekl řadu zvířat, která decimují nejen vzácnou želví populaci.
Kromě krys jsou nebezpečím třeba prasata, kozy či paraziti, tedy druhy, které jsou pro souostroví nepřirozené. A stejné je to i v případě zavlečených rostlin, jako jsou ostružiník, citrusy nebo avokádo.
