Lehčí, výkonnější, ohebnější. Nové solární články by mohly být součástí oblečení

Fotovoltaické technologie možná čeká v příštích letech revoluce. Vědcům Massachusettského technologického institutu se totiž podařilo vyvinout dosud nejtenčí a nejlehčí solární článek. V budoucnosti by se tak články mohly stát součástí třeba našeho trička, klobouku nebo chytrého telefonu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

solární panely, solární energie, ostrovní systém | Foto: CC0 Public domain

Tloušťka ultratenkého solárního článku je v řádech mikrometrů. A co se váhy týče, unese ho bez problému i mýdlová bublina.

Solární článek kromě lehkosti a tenkosti vyniká ale i svojí pružností. Právě ta bude podle Pavla Hrziny z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů ČVUT velkou výhodou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Budeme si v budoucnu elektřinu vyrábět na vlastním těle? Redaktorka Tereza Šťastná se zajímala o objev amerických vědců na poli solární energie

„Ohebnost je u dnešních článků problém. Třeba na zaoblenou střechu karoserie auta dokážeme už dneska namontovat běžný fotovoltaický článek z křemíku, ale jakmile by bylo potřeba víc ohybů, aby to byl třeba příjemný nositelný svetr, musely by být články opravdu hodně tenké a díky tomu velmi ohebné,“ říká Hrzina.

Článek vědci vyráběli ve vakuu takzvaným nanášením par. Na tenoučkou fólii z polymeru zvaného parylen nanesli světlo absorbující vrstvu a na tu pak opět tenký povlak parylenu, který ji má ochránit před vlivy vnějšího prostředí.

Celý solární článek přitom vzniká při jediném výrobním procesu. Poté může být aplikován na téměř jakýkoli materiál, ať už zmíněné textilie, nebo například papír.

Zamíří do kosmu? Zatím pracují jen v laboratoři

Ve srovnání s klasickými solární moduly na bázi křemíku jsou tenké články až čtyřistakrát výkonnější. Mohou vyprodukovat až šest wattů na gram své hmotnosti, zatímco u křemíkových článků je to 15 wattů na kilogram hmotnosti.

Vědci vidí využití ultralehkých článků například v aplikaci na kosmické lodě, kde rozhoduje každý gram hmotnosti. Podle Pavla Hrziny se nicméně nová technologie může potýkat s mnoha omezeními.

„Bohužel se trochu bojím, že zrovna tato technologie nebude tak odolná vůči kosmické radiaci a záření. Na druhou stranu třeba na povrchu balonů, na křídlech letadla a podobně by se nějaké využití najít mohlo, není ale uvedeno, jak je článek účinný vzhledem k ploše. Čili můžeme mít lehký článek, ale přitom budeme muset na stejný výkon použít mnohonásobně větší plochu,“ připomíná Hrzina.

Články se zatím ve větším meřítku nevyrábí, v současnosti se jedná pouze o laboratorní práci. Je tedy otázkou, zda časem proniknou i do komerční sféry.

ČRo, Tereza Šťastná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme