O zarmoucené lásce, kterou nezachránil ani laskavý vodník. Jak vzniklo čarokrásné Cerknické jezero?

Slovinské Cerknické jezero (Cerkniško jezero, Lake Cerknica) patří k nejkrásnějším v Evropě. Navíc má jednu velkou zvláštnost: v průběhu roku prosychá, takže se pravidelně rozlévá a pak zas mizí.

I lidové pověsti znají své Romey a Julie. Dokazuje to příběh veliké lásky, která nalezla smrt v tom, co sama stvořila: ve vodách Cerknického jezera, jedné z nejhezčích přírodních památek Slovinska.

Cerknica / Slovinsko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdysi dávno bývala na místě dnešního Cerknického jezera rozlehlá pláň a u ní dva hrady: jedna tvrz patřila rodu Karlovců, druhá rodu Štebrčanů. Obě šlechtická pokolení od nepaměti dělila křivda, kterou si pyšné rody nedovedly odpustit, a tak se na život a na smrt znesvářily.

VÝLET ZA POVĚSTÍ

Proč má ta skála tak neobvyklý tvar? Co může za ty divné kameny rozeseté po krajině? Jaké tajemství se skrývá za jménem toho města? Kdo to straší v hradní věži a který zplozenec pekla leká počestné poutníky na nočních lesních stezkách?
iROZHLAS.cz vás v pravidelném pátečním seriálu Výlet za pověstí zavede na pozoruhodná místa naší země i daleko za hranicemi. Bude vám o nich vyprávět jinak, než znáte z turistických průvodců: pomocí pověsti, lidové encyklopedie světa.

Překvapí vás snad, že se do sebe jejich děti vášnivě zamilovaly? Syn štebrského pána a dcera karlovského hraběte se scházeli potají, objímali se na skrytých místech a zákoutích, které pláň po okolí rozesela plnými hrstmi. Jenže zamilovanému mladíkovi ukradené chvilky nestačily: toužil po tom, aby si svou vyvolenou směl vzít za ženu. A tak nedbal na nenávist, kterou k sobě oba rody chovaly, a požádal pána Karlovce o ruku jeho krásné dcery.

Lstivý hradní pán mu potměšile opáčil, že mu přání milerád splní - nic snazšího! Výměnou prý chce jen málo: pláň mezi oběma hrady ať zaplaví voda, aby si budoucí zeť mohl nevěstu odvézt domů na člunu. Hrabě to považoval za nemožné a v duchu si gratuloval, jak elegantně se protivného nepřítele zbavil.

Jaké bylo jeho překvapení, když se jednou ráno probudil, vyhlédl z okna a spatřil do daleka se prostírající vodní hladinu! Mladý Štebrčan totiž cestou domů potkal u potoka vodníka, jemuž se zoufalého mládence zželelo. Poradil nebožákovi, ať zahradí propast, v níž mizely všechny tamní potoky. Mladík se zařídil podle vodníkovy rady, a protože voda neměla kam odtékat, na pláni se nakonec skutečně rozlilo mocné jezero.

Říkáte si, že teď přijde ten šťastný konec? Chyba lávky! Mladík se vydal zpět na sousední hrad, aby znovu žádal o svou milou, ale hrabě se mu vysmál a nechal ho potupně vyhnat. Smutným milencům nezbývalo, než se dál scházet potají: děvče v noci pokládalo na práh svého okna světlo, aby k ní milý v člunu našel cestu. 

Bohužel, na zamilované se chystal ještě horší osud než zpola plná láska. Jejich tajné schůzky totiž vypátral jiný šlechtický synek, který se o půvabnou dívku dlouho marně ucházel. Žárlivost ho bodala tak ostře, že jedné obzvlášť větrné noci rozsvítil lampu a vylákal svého soka na rozbouřené jezero, kde mladý Štebrčan utonul.

Své nevěsty se však proradný nápadník nedočkal. Když se doslechla, že její láska zahynula, neváhala a skočila za svým utonulým milým do jezera. Hladina se nad ní zavřela a nešťastnou lásku navždy přikryla. Příběh o ní však zůstal - a na březích Cerknického jezera se dodnes vypráví lidem, kteří se podivují nad jeho čarovnou krásou. 

 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme